Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 174/15

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Radky Kovaříkové, zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem se sídlem Praha 1, Valentinská 92/3, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2014 č. j. -350 a usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 1. 7. 2014 č. j. -311, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces podle a d (dále jen " "), a y.

Napadeným usnesením Okresní soud Brno-venkov rozhodl podle § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu, že se trestní věc proti stěžovatelce a dalším obviněným, vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , vrací státnímu zástupci k došetření. Stížnost státního zástupce proti tomuto usnesení byla zamítnuta napadeným usnesením Krajského soudu v Brně.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že dne 4. 7. 2014 podala "Okresnímu soudu Brno-venkov návrh Nejvyššímu soudu České republiky na odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu, a to s podrobným odůvodněním, proč jsou všichni soudci Krajského soudu v Brně, a tím i soudci soudu prvého stupně, z rozhodování v dané věci vyloučeni." Tento návrh stěžovatelka "ještě výslovně zopakovala podáním ze dne 25. 8. 2014 a na výzvu stížnostního soudu doplnila dne 4. 9. 2014."

Důvod pro vyloučení uvedených soudců spatřuje stěžovatelka v tom, že poškozená Mgr. S. N. podle informací stěžovatelky "po složení justičních zkoušek čeká na jmenování do funkce soudce, v čemž je jí pochopitelně Krajský soud v Brně nápomocen." Podle stěžovatelky neměl příslušný "podjatý" orgán činit žádné stěžejní úkony, dokud není rozhodnuto o námitce podjatosti. Krajský soud v Brně neměl tedy napadené rozhodnutí vydat, neboť "tak jistě činil s plným vědomím, že jsou jeho soudci vyloučení a tedy že dané rozhodnutí nemůže mít procesně meritorních účinků."

Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přípustnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným a dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.

Podle ustanovení usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Pojmovým znakem ústavní stížnosti se jeví její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval za účelem ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci již nemají v dispozici prostředky, kterými by mohly protiústavní stav napravit.

Je proto třeba vycházet ze zásady, že ústavní stížností by měla být napadána konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná, tedy přestože proti nim byly všechny dostupné opravné prostředky vyčerpány. Z tohoto pravidla činí Ústavní soud výjimky, které spočívají v možnosti napadnout i pravomocné rozhodnutí, které pouze uzavírá určitou část řízení nebo které řeší jistou procesní otázku, ačkoli řízení ve věci samé ještě neskončilo. Musí však být kumulativně splněny dvě podmínky: rozhodnutí musí být způsobilé bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv či svobod a dále je třeba, aby se námitka porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod omezovala jen na příslušné stádium řízení, v němž bylo o takové otázce rozhodnuto, tedy aby již nemohla být v rámci dalšího řízení (např. při použití opravných prostředků proti meritorním rozhodnutím, včetně ústavní stížnosti proti takovým rozhodnutím) efektivně uplatněna.

V projednávané věci dosud nebylo meritorně rozhodnuto, neboť vydáním napadených usnesení trestní řízení nekončí a stěžovatelce jsou nadále k dispozici prostředky podle trestního řádu, a to jak při rozhodování o jejím návrhu na odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu, které není předmětem napadených usnesení, tak v rámci řízení o vlastním předmětu sporu. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatelka nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, se může obrátit na Ústavní soud (obdobně

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítnuta. Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí jako návrh akcesorický sdílí právní osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2015

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj