Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3453/2020

-605

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s., identifikační číslo osoby 63998980, se sídlem v Praze 5, Výmolova 353/3, zastoupené JUDr. Robertem Mrázikem, advokátem se sídlem v Třebíči, Karlovo náměstí 32/26, proti žalované T. R., narozené XY, bytem XY, o ustanovení zástupce a jeho odměně v řízení o zaplacení 105 690 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2020, č. j. -556, , takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 16. 6. 2020, č. j. -556, , potvrdil výrok II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. -509, jímž žalované nebyl ustanoven další zástupce (výrok I.), dále potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2020, č. j. -522, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 5. 2020, č. j. -539, jímž byla přiznána JUDr. Mgr. Rudolfu Leškovi, LL.M., Ph.D., advokátovi, odměna za právní zastoupení žalované a náhrada hotových výdajů (výrok II.), a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu pokračování v řízení (výrok III.).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (právně nezastoupena) dovolání.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „“).

Podle není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Pokud jde tedy o dovolání ve vztahu k výroku I. napadeného usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o neustanovení dalšího zástupce žalované, Nejvyšší soud z uvedeného důvodu dovolání podle odmítl jako nepřípustné.

Pokud jde o dovolání ve vztahu k výroku II. napadeného usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o přiznání odměny za právní zastoupení žalované a náhrady hotových výdajů advokátovi ustanovenému soudem ve smyslu , pak i ve vztahu k němu je dovolání nepřípustné. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází – ve smyslu a – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Podle může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněn jen ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. , přístupné – stejně jako dále citované rozhodnutí Nejvyššího soudu – na webových stránkách www.nsoud.cz). S ohledem na znění se rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce (advokáta) ze strany státu dotýká jen toho, komu má být tato odměna a náhrada placena, tj. ustanoveného zástupce (advokáta). Rozhodování o odměně a náhradě podle probíhá v rámci vztahu mezi ustanoveným zástupcem (advokátem) a státem (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2000, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod číslem 28/2000), při rozhodování o odměně a náhradě podle jiné osoby, byť by byly účastníky řízení, (správně) nedisponují žádnými procesními prostředky, kterými by jeho výsledek mohly ovlivnit (srov. obdobně nález Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod číslem 96/2011, k němuž se Nejvyšší soud poté přihlásil např. v usnesení ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolatelce nepřísluší jakkoli brojit proti posouzení výše odměny a náhrady ve smyslu , neboť rozhodnutí o odměně a náhradě podle se jejích poměrů nedotýká, pročež dovolání není subjektivně přípustné. Nejvyšší soud z uvedeného důvodu dovolání podle a odmítl jako nepřípustné i ve vztahu k výroku II. napadeného usnesení odvolacího soudu.

Shora uvedené vede k odmítnutí dovolání jako nepřípustného i ve vztahu k doplňujícímu výroku III. napadeného usnesení odvolacího soudu o vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu pokračování v řízení, v němž je pouze vyjádřena skutečnost, že předchozími výroky se odvolací řízení končí.

Jelikož dovolání není zčásti přípustné podle a zčásti proto, že bylo podáno neoprávněnou osobou, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky ( věta za středníkem ) a je tudíž i bezpředmětné zabývat se žádostí dovolatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení, kterou uplatnila v dovolání.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 2. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu