Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3390/2020

30 Cdo 3390/2020-260

USNESENÍ

M. E.,

narozené dne XY, bytem XY, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2020, č. j. -219, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 29. 10. 2019, č. j. -164, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 9 082 182,17 Kč s příslušenstvím.

Uvedené částky se žalobkyně domáhala jako náhrady škody, jež jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. Hynka Sekyrky, Exekutorský úřad pro Prahu 1, a to při sepisu exekutorského zápisu mezi žalobkyní a jejími dvěma dlužníky. Uvedený exekutorský zápis, coby tzv. exekuční titul, byl při pozdějším provádění exekuce shledán částečně neplatným v rozsahu ujednání o smluvní pokutě, jež bylo shledáno v rozporu s dobrými mravy. V tomu odpovídajícím rozsahu byla exekuce částečně zastavena. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku nesprávného úředního postupu soudní exekutor exekutorský zápis sepsal takovým způsobem, že způsobil částečnou neplatnost exekučního titulu.

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadla žalobkyně včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Pro posouzení přípustnosti dovolání žalobkyně je nutno mít na zřeteli, že odvolací soud svůj závěr o nedůvodnosti uplatněného nároku založil nejen na závěru, který žalobkyně napadá podaným dovoláním (to je, že žalobkyně nemá aktivní legitimaci k uplatnění nároku v důsledku pozdějšího převodu pohledávky na jinou osobu), nýbrž i na úvaze, že nebyla naplněna obligatorní podmínka odpovědnosti státu za škodu v podobě existence nesprávného úředního postupu na straně soudního exekutora. Podle odvolacího soudu soudní exekutor při zachycení existující dohody oprávněného a povinného v exekutorském zápisu nebyl povinen zjišťovat, zda dohoda účastníků odpovídala existujícím (skutečným) hmotněprávním poměrům. Tento závěr odvolacího soudu, který sám o sobě byl dostačující pro zamítnutí žaloby, však žalobkyně podaným dovoláním nijak nezpochybňuje.

Nejvyšší soud přitom ve své rozhodovací praxi opakovaně vyslovil, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil či změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , či ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. ). Je tomu tak proto, že dovolací soud je striktně vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a jeho výklad provedený v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , či obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vady namítané žalobkyní spočívající v tvrzeně nezákonném použití důkazu odvolacím soudem a v překvapivosti rozhodnutí soudu prvního stupně, jež odvolací soud dle názoru žalobkyně nenapravil, nemohou samy o sobě založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání již jinak (podle ) přípustné, kterážto podmínka v dané věci splněna nebyla.

V projednávané věci žalobkyně dovoláním napadla rovněž výrok II rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Takové dovolání je však podle rovněž nepřípustné, proto je i v tomto rozsahu Nejvyšší soud odmítl ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 1. 2021

JUDr. František Ištvánek předseda senátu