Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2547/2020

30 Cdo 2547/2020-406

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Esta Praha s. r. o., IČO 27603636, se sídlem ve Zvoli, Jílovská 278, zastoupené Mgr. Martinem Kainem,advokátem se sídlem v Praze 5, Nádražní 58/110, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, č. j. -274, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) svým rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č. j. -251, zamítl žalobu o zaplacení částky 2 750 383 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč (výrok II).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., spočívajícího v chybném soupisu movitých věcí žalobkyně v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. .

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním v celém rozsahu, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII ), dále jen „ “, odmítl.

Námitky žalobkyně pod body a) a b), podle nichž dospěl-li odvolací soud ohledně existence odpovědnostního titulu k jinému závěru, než soud prvního stupně, měl žalobkyni znovu sám poučit a vyzvat ji k doplnění tvrzení a označení důkazů podle , popřípadě měl sám provést žalobkyní označené a dosud neprovedené důkazy, nemohou založit přípustnost dovolání podle , protože se s obsahem napadeného rozhodnutí míjí. Odvolací soud totiž přisvědčil závěrům soudu prvního stupně o nedostatku příčinné souvislosti a neprokázání vzniku škody; dospěl tak v uvedeném rozsahu ke shodnému závěru, jako soud prvního stupně, přičemž tato okolnost sama o sobě zcela postačovala k zamítnutí žaloby (potvrzení rozsudku soudu prvního stupně).

K případným vadám řízení (námitka žalobkyně pod bodem c) dovolání), které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (nepřezkoumatelnost a překvapivost rozhodnutí, absence poučení podle a 3 ), dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání jinak (ve smyslu ) přípustné; samy o sobě však nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání. Nejde totiž o otázky správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu (tj. o otázky, na jejichž vyřešení napadené rozhodnutí záviselo), nýbrž o otázky případné existence či neexistence vad řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. ).

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není podle objektivně přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 4. 2. 2021

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu