Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 122/2020-A-48

MSPH 92 INS 13665/201929 NSČR 122/2020-A-48

USNESENÍ

Víno Lechovice spol. s r. o.

1/ Czech trade & invest company s. r. o.

, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1403/28, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 02187892, a

2/ Vinařství Lechovice s. r. o.

, se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 02982579, o námitce věcné nepříslušnosti druhého insolvenčního navrhovatele a o návrhu dlužníka na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:

I. K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn.

jsou

v prvním stupni

příslušné

krajské soudy.

II. Věc vedená u

Městského soudu v Praze pod sp. zn.

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

[1] V insolvenční věci dlužníka Víno Lechovice spol. s r. o. bylo insolvenční řízení zahájeno dne 19. července 2019 insolvenčním návrhem věřitele Czech trade & invest company s. r. o., podaným u Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“).

[2] Dalším insolvenčním návrhem datovaným 20. října 2020 (A-40) přistoupil dne 21. října 2020 k insolvenčnímu řízení věřitel Vinařství Lechovice s. r. o.

[3] Druhý insolvenční navrhovatel uplatnil v insolvenčním návrhu námitku věcné nepříslušnosti insolvenčního soudu s tím, že „ve věci by měl jako soud prvního stupně rozhodovat Nejvyšší soud České republiky“ podle , (dále též jen „ “). Dle jeho názoru se ustanovení o příslušnosti soudů upravená v , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), použijí jen v případě, že příslušnost soudu nelze zjistit podle právní úpravy obsažené v a násl. Dále (nicméně) namítá, že v situaci, kdy adresa faktického (skutečného) sídla dlužníka neodpovídá adrese rejstříkového sídla dlužníka, není zřejmé, „který soud je ve věci příslušný“, a tudíž „určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne“ podle

[4] Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 22. října 2020 (B-41) navrhl dlužník „postoupení“ insolvenčního řízení z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně. Návrh odůvodnil tím, že:

1/ Dlužník má faktické (skutečné) sídlo, z nějž jsou řízeny jeho obchodní aktivity, v obvodu Krajského soudu v Brně.

2/ Obchodní aktivity dlužníka se týkají vinařství, přičemž je nepochybné, že tato činnost je spojena zejména s Jihomoravským krajem, když firma dlužníka obsahuje název obce Lechovice, která se nachází v okresu Znojmo.

3/ Dlužník není subjektem, který zahájil insolvenční řízení, a proto není spravedlivé po něm požadovat, aby nesl zvýšené náklady spojené s nutností účastnit se jednání v Praze, když je řízen z Jihomoravského kraje.

4/ V řízení nebyly dosud provedeny žádné zásadní procesní úkony.

[5] K výzvě insolvenčního soudu (provedené usnesením ze dne 23. října 2020, č. j. -42, zveřejněné v insolvenčním rejstříku téhož dne) se k námitce věcné nepříslušnosti a k návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyjádřil žádný účastník řízení.

[6] Insolvenční soud předložil věc Nejvyššímu soudu (15. prosince 2020) k rozhodnutí o věcné nepříslušnosti podle věty první a odst. 5 , a o návrhu na delegaci vhodnou podle věty první

K námitce věcné nepříslušnosti.

[7] Podle věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (odstavec 1). Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 2). Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení (odstavec 5).

[8] Podle , nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

[9] Podle krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení.

[10] V dané věci jde o rozhodování v insolvenčním řízení (o insolvenčním návrhu), proto není žádných pochyb, že v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy. Závěr o přednostním použití pravidel pro určení věcně příslušného soudu upravených v před obdobnými pravidly obsaženými v (přitom) zřetelně plyne z dikce . Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2014, sp. zn. .

[11] Nejvyšší soud proto podle rozhodl o věcné příslušnosti tak, jak je uvedeno v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí.

K návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti.

[12] Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

[13] Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[14] V usnesení ze dne 26. září 2012, sen. zn. , Nejvyšší soud vysvětlil, že v insolvenčním řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především dlužníka samotného (případně jeho majetku), nikoli věřitelů.

[15] V usnesení ze dne 18. října 2012, sen. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2013, pod číslem 142, pak Nejvyšší soud uvedl, že v první fázi insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení reorganizace může důvod pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti spočívat v tom, že dlužníkovo podnikání i jeho majetek jsou soustředěny v územním obvodu jiného insolvenčního soudu.

[16] V usnesení ze dne 18. prosince 2013, sen. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že důvodem pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti není pouhá skutečnost, že se část majetku dlužníka a účetní evidence nachází v sídle jediného společníka dlužníka (jež je v územním obvodu jiného insolvenčního soudu), není-li zřejmé, kde se nachází zbylá část majetku dlužníka a jaké jsou (či byly) jeho podnikatelské aktivity v místě jeho sídla.

[17] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem.

[18] Žádný z důvodů, uváděných dlužníkem, neodůvodňuje přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu a tedy prolomení zásady zákonného soudce. Místo svého sídla, zapsané v obchodním rejstříku, si zvolil sám dlužník. Tím založil i (obecnou) místní příslušnost soudů k projednávání věcí, které se jej týkají. Ani (ničím nedoložené) tvrzení, že dlužník je řízen z místa v obvodu Krajského soudu v Brně, není důvodem pro delegaci vhodnou, tím by (jak výše vysvětleno) mohla být jen situace, kdy by dlužníkovo podnikání i jeho majetek byly soustředěny v územním obvodu jiného soudu – nic takového však z obsahu spisu nevyplývá. V této souvislosti Nejvyšší soud poznamenává, že v dřívějším insolvenčním řízení dlužníka (vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. ) navrhl dlužník delegaci vhodnou v podstatě se shodných důvodů uváděje, že plánuje přesunout své sídlo do Jihomoravského kraje. To však dosud neučinil.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 1. 2021

Mgr. Milan Polášek předseda senátu