Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3574/2020

33 Cdo 3574/2020-252

USNESENÍ

F. S.

, bytem XY,

zastoupeného JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalované

EU ITALIACAR s. r. o.

, se sídlem v Brně, U Viaduktu 807/21c (identifikační číslo 29191211), zastoupené Mgr. Martinem Strýčkem, advokátem se sídlem v Brně, U Červeného mlýna 64/1, o zaplacení 80.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 6. 2020, č. j. -219, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.566 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Martina Strýčka, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se domáhal zaplacení 80.000 Kč s odůvodněním, že odstoupil od kupní smlouvy, jíž mu žalovaná prodala ojetý vůz XY.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. 6. 2020, č. j. -219, potvrdil rozsudek ze dne 18. 9. 2019, č. j. -195, kterým Městský soud v Brně zamítl žalobu na zaplacení 80.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 80.000 Kč od 14. 11. 2014 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení státu a účastníků; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle , v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil o ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být (nyní) posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ). Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika otázek (ať již hmotného nebo procesního práva), musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť není úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední. Otázky předkládané k dovolacímu přezkumu je tak povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán.

Žalobce vylíčil přípustnost svého dovolání tak, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za rozporné s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a označil rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. , ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. , od nichž se podle jeho názoru odvolací soud odchýlil, jestliže k posouzení odborné otázky ustanovil soudního znalce Ing. Karla Diviše, ačkoliv měl k dispozici jím k důkazu předložený znalecký posudek znalce Jiřího Spergera splňující všechny zákonem stanovené náležitosti, a že - za situace, kdy se závěry obou znaleckých posudků lišily - nenechal zpracovat revizní znalecký posudek a vycházel ze znaleckého posudku Ing. Diviše.

Dovolací argumentace týkající se konfrontace odborných závěrů o stavu prodaného vozidla, které měly soudy při rozhodování k dispozici (byť je podpořena odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu), přípustnost dovolání nezakládá. Jejím prostřednictvím dovolatel zpochybňuje pouze správnost skutkového zjištění odvolacího soudu (které bez výhrad převzal od soudu prvního stupně), že prodané vozidlo netrpělo vadami, které by vybočovaly z míry běžného poškození a opotřebení očekávatelného u ojetého vozu daného typu, třídy, stáří a provozu. Pomíjí, že zjištěný skutkový stav věci, z něhož odvolací soud při právním posouzení vycházel, je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo neúplnost. Způsob ani výsledek hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti a věrohodnosti promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. Z toho, že žalobce v dovolání na podkladě vlastního (subjektivního) hodnocení v řízení provedených důkazů (konkrétně y obsahující jím vyžádaný znalecký posudek a znaleckého posudku) předkládá vlastní verzi skutku, že v řízení prokázal existenci vytknuté vady vozidla, nelze dovozovat, že hodnocení důkazů odvolacím soudem je v extrémním rozporu s jím vyvozenými skutkovými závěry (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, a usnesení ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. ). Zákon nepředepisuje – a ani předepisovat nemůže - pravidla, z nichž by mělo vycházet jak hodnocení jednotlivých důkazů, tak hodnocení jejich vzájemné souvislosti. Je tomu tak proto, že hodnocení důkazů je složitý myšlenkový postup, jehož podstatou jsou jednak dílčí, jednak komplexní závěry soudce o věrohodnosti zpráv získaných provedením důkazů, jež jsou pak podkladem pro závěr o tom, které skutečnosti účastníky tvrzené má soudce za prokázané, a jež tak tvoří zjištěný skutkový stav. Základem soudcova hodnotícího postupu jsou kromě lidských a odborných zkušeností pravidla logického myšlení, která tradiční logika formuluje do základních logických zásad. Je na zvážení soudu (viz zásada volného hodnocení důkazů - ve spojení s ), kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost a věrohodnost (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. ). Odvolací soud dovodil, že posudek zpracovaný Jiřím Spergerem ze znalecké kanceláře AUTODAT Spenger, který k důkazu předložil žalobce (tj. listinný důkaz), neřeší otázky potřebné k posouzení podstaty problému, a proto za účelem zjištění stavu vozidla ustanovil znalce Ing. Diviše k vypracování znaleckého posudku.Důkazům, které byly v řízení provedeny a následně zhodnoceny, pak odpovídá žalobcem zpochybňovaný skutkový závěr odvolacího soudu, že prodané vozidlo netrpělo vadami, které by vybočovaly z míry běžného poškození a opotřebení očekávatelného u ojetého vozu daného typu, třídy, stáří a provozu.

Ve vztahu k ostatním otázkám, které žalobce v dovolání vytýčil, vztahujícím se k závěru o tom, že neodstoupil od kupní smlouvy platně, nedostál své povinnosti uvést údaj o přípustnosti dovolání. Uvádí sice, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, žádná rozhodnutí však v této souvislosti neoznačil.

Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 20. 1. 2021

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu