Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3351/2020

26 Cdo 3351/2020-439

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce Společenství vlastníků domu XY, se sídlem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Jiřím Hrušem, advokátem se sídlem v Roztokách u Prahy, Nad Vltavou 2161, proti žalovanému M. W., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Ivou Jermanovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Lumiérů 579/36, o 47.339 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. ledna 2020, č. j. -379, ve znění usnesení ze dne 23. září 2020, č. j. -436, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky celkem 47.339 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím z titulu dluhu na příspěvku do fondu oprav a vyúčtování služeb za tam specifikované dvě bytové jednotky za roky 2010 a 2011.

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 21. 1. 2019, č. j. -324, ve spojení s usnesením ze dne 26. 7. 2019, č. j. -359, uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 3.192 Kč a částku 16.596 Kč, to je celkem částku 19.788 Kč (výrok I.), žalobu co do částky 27.551 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky III. a IV.).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 7. 1. 2020, č. j. -379, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 9. 2020, č. j. -436, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku II. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 23.320 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím, jinak jej ve zbývajícím rozsahu potvrdil (výrok I.); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků před soudy obou stupňů (výrok II.) a o náhradě nákladů řízení státu (výrok III.).

Žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu dovoláním, které Nejvyšší soud podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) jako nepřípustné odmítl.

Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení , avšak podle dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V projednávané věci dovolání směřuje do té části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, ve které bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 23.320 Kč s příslušenstvím, tj. částku nepřevyšující 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatele, že jeho dovolání směřuje „proti všem výrokům napadeného rozsudku“. Napadá-li tedy rovněž výroky o nákladech řízení, činí tak zřejmě jen formálně, neboť ve vztahu k těmto výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění a navíc by nebylo ani přípustné [ ].

Dovolání vzhledem k svému obsahu zjevně nesměřuje ani do výroku, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen v zamítavém výroku (v částce 4.231 Kč). K dovolání do tohoto výroku by ostatně nebyl dovolatel ani subjektivně legitimován [ a věta první ].

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozsudku [ , b) ] - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. .

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 25. 1. 2021

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu