Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2106/2020

30 Cdo 2106/2020-254

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem ve věci žalobce M. Č.,nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Bureše 1185/1, proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o náhradu škody a přiznání zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2020, č. j. -210, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 6. 2019, č. j. -164, odmítl žalobu doručenou soudu prvního stupně dne 31. 7. 2017 ve znění jejího doplnění ze dne 1. 8. 2017, ze dne 18. 7. 2018, ze dne 1. 8. 2018, ze dne 8. 9. 2018, ze dne 1. 10. 2018, ze dne 14. 10. 2018, ze dne 16. 11. 2018, ze dne 20. 12. 2018, ze dne 5. 4. 2019, bez označení došlým soudu dne 17. 6. 2019, ve spojení s doplněním žaloby ze dne 16. 6. 2019 (výrok I), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. 3. 2020, č. j. -210, změnil usnesení soudu prvního stupně v části, v níž byla odmítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 46 000 Kč s příslušenstvím, a dále v rozsahu, v němž se žalobce domáhal konstatování, že vydáním blíže označených rozhodnutí ve správním řízení mělo být zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces zakotveného zejména v ustanovení a ve spojení s a d, a tím měl být zásadně omezen ve výkonu svého vlastnického práva, jehož ochrana je zakotvena v ustanovení y a dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále, pokud mělo být konstatováno, že nesprávným úředním postupem, včetně průtahů v blíže označených správních řízeních bylo porušeno právo na spravedlivý proces zakotvené v ustanovení d ve spojení zejména s a 6 , , tak, že se neodmítá (výrok I usnesení odvolacího soudu), a potvrdil usnesení soudu prvního stupně v části, v níž byla odmítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal nároku na náhradu škody ve výši 3 166 900 Kč s příslušenstvím, nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 460 000 Kč s příslušenstvím, nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím a nároku na náhradu škody ve výši 15 616 000 Kč s příslušenstvím (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce ve výroku I včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Posuzované dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , neboť žalobce nevymezil, v čem spatřuje důvod dovolání ( ). Ačkoliv žalobce uvedl, že se dovolání má týkat otázek výkladu hmotného a procesního práva, při jejichž posouzení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího a Ústavního soudu, žádné takové otázky v dovolání nijak nevymezil. Dovolací soud je přitom vázán tím, pro kterou právní otázku se dovolatel přezkumu napadeného rozhodnutí domáhá ( ).

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobcem v zákonné lhůtě odstraněny ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 1. 2021

JUDr. Pavel Simon předseda senátu