Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2112/2020

33 Cdo 2112/2020-388

USNESENÍ

a)

TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY ŽIŽKA PRAHA, z. s.

, se sídlem v Praze 7 - Císařský ostrov, pošt. př. 33, 160 41 Praha 6 (identifikační číslo 148 88 327), a

b) GLOBAL PROPERTY a. s.

, se sídlem v Praze 5 - Smíchov, Arbesovo náměstí 1064/3 (identifikační číslo 279 51 162), zastoupených Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2134/126, proti žalované

Císařský ostrov s. r. o.

, se sídlem v Praze 4 - Hodkovičky, Na Lysinách 457/20 (identifikační číslo 054 01 241), zastoupené Mgr. Robertem Vladykou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 655/1, o nahrazení prohlášení vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2018, č. j. -273, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalobkyni a) 50.525 Kč a žalobkyni b) 9.327 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. et. Mgr. Patrika Tauera, advokáta.

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 6. 3. 2018, č. j. -174, nahradil prohlášení vůle žalované s tím, aby bpv Braun Partners s. r. o. vyplatil žalobkyni a/ 17.966.000 Kč a žalobkyni b/ 234.000 Kč, zamítl návrhy, jimiž se žalovaná domáhala zrušení předběžného opatření a složení doplatku jistoty žalobkyní a/ na předběžné opatření a rozhodl o nákladech řízení.

Rozsudkem ze dne 4. 12. 2018, č. j. -273, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, v zamítavých výrocích o zrušení předběžného opatření a o doplatku jistoty na předběžné opatření potvrdil, změnil je (co do výše) ve výrocích o nákladech řízení a rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů odvolacího řízení. Podle odvolacího soudu lze žalobě o nahrazení prohlášení vůle vyhovět jen tehdy, pokud žalovaný má povinnost takový projev učinit, přičemž povinnost prohlásit vůli může vyplývat ze zákona, ze smlouvy, popř. z porušení povinnosti. V projednávaném případě byla povinnost žalované učinit souhlasné prohlášení zakotvena v kupní smlouvě ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“) a ve článcích 3.3 a 3.5 smlouvy o úschově, tj. innominátního kontraktu podle o. z. Účelem institutu souhlasného prohlášení, který účastnice dohodly k uvolnění peněžních prostředků ze svěřeneckého účtu ve prospěch žalobkyň, bylo splnění povinnosti žalované jako kupující zaplatit kupní cenu.

Dovolání, kterým žalovaná – vyjma výroku potvrzujícího zamítnutí návrhu na zrušení předběžného opatření – napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b/ a .

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.

Žalobkyně a/ (oprávněná), žalovaná (složitelka) a žalobkyně b/ (zprostředkovatelka) uzavřely 16. 9. 2016 smlouvu o úschově, jíž se – mimo jiné – dohodly, že z části kupní ceny, kterou žalovaná jako kupující ve sjednané lhůtě převede na svěřenecký účet bpv Braun Partners s. r. o. (dále jen „správce“), vyplatí správce žalobkyni a/ 17.966.000 Kč a žalobkyni b/ 234.000 Kč, a to po předložení výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího vklad vlastnického práva k označeným pozemkům zapsaným na listu vlastnictví č. 1292, vedeném pro katastrální území Bubeneč Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, pro žalovanou. Skutečnost, že část C příslušného listu vlastnictví bude – až na sjednané výjimky – bez zápisu, byla předpokladem výplaty. Podle článku 2.3 smlouvy správce ze svěřeneckého účtu vrátí uvedené peněžní částky žalované, nebude-li výpis z katastru nemovitostí předložen do šesti měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy. „Bez ohledu na předchozí ustanovení“ vyplatí správce uvedené částky žalobkyním pouze s jejich souhlasem a se souhlasem žalované, tedy na základě jejich souhlasného prohlášení (článek 3.4). V případě sporu ze smlouvy správce vyplatí peněžní částky jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu (článek 3.5). Na základě kupní smlouvy z 19. 10. 2016 povolil příslušný katastrální úřad vklad vlastnického práva k předmětným pozemkům pro žalovanou. Ze sjednané kupní ceny 20.000.000 Kč žalovaná uhradila 1.000.000 Kč žalobkyni b/ („část odměny za zprostředkování“) a 19.000.000 Kč složila – v souladu se smlouvou o úschově – 13. 10. 2016 na svěřenecký účet správce, čímž splnila povinnost zaplatit kupní cenu (článek 2.5). Správce peněžní prostředky žalobkyním neuvolnil, protože po dobu šesti měsíců od uzavření kupní smlouvy byla v části C listu vlastnictví poznámka o řízení zahájeném žalobou společnosti APOLLO 13 a.s. Odvolací soud poté, co doplnil dokazování, zjistil, že žalovaná a APOLLO 13 a.s. „jsou navzájem propojeny“ a že žaloba ze 4. 11. 2016, jíž se APOLLO 13 a.s. v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. domáhala nahrazení prohlášení vůle žalobkyně a/ uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví předmětných pozemků, byla s ohledem na postup v řízení při uplatňování zřetelně pochybného práva „zjevně účelová.“ Po zpětvzetí žaloby soud řízení zastavil. Žalovaná však podání žaloby (a zápisu poznámky do části C listu vlastnictví) zneužila k tomu, aby zabránila uvolnění peněžních prostředků ze svěřeneckého účtu správce ve prospěch žalobkyň.

Žalovaná v dovolání nezpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož povinnost prohlásit vůli musí mít základ v zákoně nebo ve smluvním ujednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2004, sp. zn. ). Má za to, že žádnou zákonnou či smluvní povinnost neporušila, jestliže nedala souhlas s vyplacením peněžních prostředků ze svěřeneckého účtu správce za situace, kdy nebyly splněny podmínky předpokládané smlouvou o úschově. Tím však oponuje skutkovému závěru odvolacího soudu, který zjistil, že uvedená povinnost vyplývala ze článků 3.4 a 3.5 smlouvy o úschově, neboť takové prohlášení vůle je předpokládaným způsobem splnění zákonné povinnosti zaplatit kupní cenu. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, podle něhož zjišťuje-li soud obsah smlouvy, tj. činí-li z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu § 555 a násl. o. z., dospívá ke skutkovým zjištěním. O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde teprve tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2000 pod č. 73, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. ). Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li ohledně projeveného úmyslu účastnic vypořádat dojednaným způsobem částku složenou na svěřeneckém účtu představující část kupní ceny za předmět koupě z jiného skutkového závěru než z jakého vyšel odvolací soud. Předloženou argumentací se tak dovolatelka domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Pro úplnost dovolací soud poznamenává, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která dovolatelka odkázala, se zcela míjí s projednávanou věcí (rozsudek ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. , řešil, zda lze v řízení o odstranění neoprávněné stavby zřídit časově neomezené právo odpovídající věcnému břemeni, v rozsudku ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. , šlo o posouzení určitosti smlouvy o smlouvě budoucí, a rozsudek ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2000, se týká právních vztahů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby zřízené před 1. 1. 2014 na cizím pozemku).

Námitkami, že odvolací soud rezignoval na svoji povinnost vypořádat se s veškerou argumentací žalované, že věc projednal v nepřítomnosti jejího právního zástupce a že neposkytl poučení podle , vytýká dovolatelka vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takovým vadám – pokud by jimi řízení bylo skutečně postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné ( , věta druhá, ); protože tento předpoklad v dané věci splněn není, dovolací soud se těmito námitkami nezabýval.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 20. 1. 2021

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu