Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
8AF5801E67657FFCC1258699001DEB2F.html
HTML · 13.42 KB
No categories available
27 Cdo 2754/2019
27 Cdo 2754/2019-227
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce R. Š., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Mejšnerem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Masarykovo nábřeží 2018/10, PSČ 120 00, proti žalovaným 1)T. R., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a 2)T. T., narozenému XY, bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Klatovech, Zlatnická 195, PSČ 339 01, o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 137/2012 , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2019, č. j. 7 Cmo 133/2017 -197, takto:
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 12. 2016, č. j. 78 Cm 137/2012 -174, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 100.000 Kč spolu s úrokem z prodlení (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 3. 2019, č. j. 7 Cmo 133/2017 -197, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 2. 7. 2019 dovolání.
[4] První žalovaný byl dne 9. 9. 2020 vymazán z obchodního rejstříku po ukončení likvidace. K uvedenému dni zanikl (§ 185 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ) a ztratil tak i způsobilost být účastníkem (dovolacího) řízení [§ 19 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “)]. Jelikož zde není právního nástupce, s nímž by bylo možné pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud dovolací řízení – ve vztahu mezi dovolatelem (žalobcem) a prvním žalovaným pro nedostatek podmínek řízení zastavil (§ 104 odst. 1 , § 243b o. s. ř. o. s. ř. ).
[5] Ve zbývajícím rozsahu (tj. ve vztahu k druhému žalovanému) Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. , jako nepřípustné, neboť dovoláním otevřenou otázku výkladu a aplikace § 266 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu [za všechna rozhodnutí srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4380/2014 , ze dne 15. 2. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2706/2016 , ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4786/2016 , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 489/2016 , a v nich citovanou judikaturu, anebo obdobně (pro poměry právní úpravy účinné od 1. 1. 2014) rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017 , uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
[6] V projednávané věci jsou tvrzení dovolatele a žalovaných o tom, co (jaký úmysl) sledovali ujednáním obsaženým v článku VI. dohody ze dne 16. 11. 2011, vzájemně rozporná. Odvolací soud správně (v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu) zohlednil všechny v úvahu přicházející okolnosti projednávané věci; jeho závěru, podle něhož článkem VI. dohody se první žalovaná zavázala ve sjednané lhůtě učinit potřebné kroky k tomu, aby třetí osoba (GE Money Bank, a. s.) souhlasila se zrušením směnečného rukojemství převzatého dovolatelem, a nikoliv dosáhnout toho, aby směnečné rukojemství bylo v této lhůtě také zrušeno, nelze z pohledu pravidel výkladu právních úkonů obsažených v § 266 obch. zák. ničeho vytknout.
[7] Dovolání pak nečiní přípustným ani výtky ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu, resp. nevyhovění požadavkům § 157 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Přestože se odvolací soud výslovně nevypořádal s námitkami dovolatele (uvedenými v odvolání) proti skutkovým závěrům soudu prvního stupně, je z napadeného rozhodnutí zjevné, že odvolací soud považoval zpochybněné skutkové závěry za správné a procesně korektním způsobem získané.
[8] Ostatně dovolatel přehlíží, že skutkový závěr o obsahu žádosti podané první žalovanou u GE Money Bank, a. s., dne 14. 12. 2011 soud prvního stupně neučinil toliko z označení této žádosti („žádost o změnu Flexibusinessu“), ale také z dalších listin (záznam o podané stížnosti) a z výpovědi svědkyně K.
[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2020
JUDr. Petr Šuk předseda senátu