Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1788/2020

30 Cdo 1788/2020-407

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci žalobce J. R., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Zbyňkem Čermákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 504/54, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody ve výši 500 000 000 Kč a zaplacení nemajetkové újmy 9 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 20. 12. 2019, č. j. -365, takto:

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Pardubicích domáhal náhrady škody ve výši 500 000 000 Kč za škodu na majetku a ušlém zisku a dále nemajetkové újmy za utrpěné fyzické a duševní útrapy spolu s pokusem o jeho likvidaci ve výši 9 500 000 000 Kč.

Obvodní soud v Pardubicích jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 9. 2019, č. j. -253, odmítl podání žalobce ze dne 31. 8. 2015 doručené Okresnímu soudu v Pardubicích 1. 9. 2015 a doplněné dne 28. 7. 2016, 27. 2. 2017, 13. 3. 2019 a 23. 5. 2019 (výrok I), a uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč (výrok II).

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolací řízení (výrok II).

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho podání ze dne 3. 9. 2019, včetně doplnění ze dne 28. 7. 2016, 27. 2. 2017, 13. 3. 2019 a 23. 5. 2019, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť postup odvolacího soudu, který odmítl žalobu podle z důvodu, že žalobce ani po výzvě soudu prvního stupně neuvedl, jakého konkrétního nároku náhrady majetkové škody, ušlého zisku a nemajetkové újmy se domáhá, je v souladu s judikaturou dovolacího soudu, ze které vyplývá, že nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení tehdy, neobsahuje-li žaloba vylíčení rozhodujících skutečností, nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. , ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. nebo ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. ). Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, a pokud navrhuje, aby bylo rozhodnuto o více peněžních nárocích se samostatným skutkovým základem, musí v žalobě uvést ohledně jednotlivých uplatněných nároků skutečnosti, kterými u těchto nároků vylíčí skutek (skutkový děj), a rovněž musí uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Neučiní-li tak, nemůže soud jednat o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. ). Dovolací soud se dále ztotožňuje s názorem odvolacího soudu a soudu prvního stupně, že žalobce neoznačil žádné konkrétní rozhodnutí soudu, které bylo kvalifikováno jako nezákonné, ani nespecifikoval, v čem konkrétně by měl spočívat nesprávný úřední postup jmenovaných soudů či dalších orgánů, jejichž jednání či opomenutí, by mohlo být kvalifikováno jako nesprávné.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Vady řízení namítané žalobcem nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 11. 2020

JUDr. Pavel Simon předseda senátu