Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2827/2020

32 Cdo 2827/2020-186

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně SBĚRNÉ SUROVINY KÖNIG s.r.o., se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Lublaňská 267/12, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby01995391, zastoupené Mgr. Pavlem Čálkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hornokrčská 707/7,proti žalované Allianz pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47115971, o zaplacení 1 674 938 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, č. j. -171, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudek odvolacího soudu, výslovně ve všech výrocích, napadla žalobkyně dovoláním. Uvedla, že podle jejího přesvědčení napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, v rámci kterého se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a že své dovolání odůvodní ve lhůtě patnácti dnů.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “).

Podle účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v , Nejvyšší soud odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání (srov. například též závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.

Jak se podává z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, bylo žalobkyni (jejímu zástupci) doručeno 20. 5. 2020 (srov. doručenku na č. l. 173 spisu). Žalobkyně (řádně zastoupena pro dovolací řízení advokátem) podala proti tomuto rozsudku dne 20. 7. 2020 dovolání s tím, že ho odůvodní do patnácti dnů. Jak vyplývá z výše popsaného obsahu dovolání, chybí v něm zcela údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti (pouhé sdělení, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, bez konkretizace otázky hmotného či procesního práva, jakož i označení judikatury Nejvyššího soudu, od níž se měl odvolací soud při jejím řešení odchýlit, je naprosto nepostačující) a vymezení ohlášeného důvodu dovolání. Lhůta pro podání dovolání dovolatelce uplynula dne 20. 7. 2020 (srov. větu první ), v této lhůtě nebylo dovolání doplněno. K doplnění dovolání, které dovolatelka učinila podáním ze dne 15. 9. 2020 a které bylo téhož dne Nejvyššímu soudu doručeno, dovolací soud nepřihlížel, neboť dovolatelka tak učinila až po uplynutí lhůty k podání dovolání (srov. větu první ).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu směřujícím proti té jeho části prvního výroku, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, pro vady ( ).

Pokud dovolatelka uvedla, že napadá rozsudek odvolacího soudu ve všech jeho výrocích, tedy i v té jeho zbývající části, v níž bylo rozhodováno o nákladech řízení, pak zcela pomíjí, že podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. Nejvyšší soud proto odmítl zbývající část dovolání pro nepřípustnost ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 11. 2020

JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu