Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 848/15

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Zdeňka Ponerta, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

V podání doručeném Ústavnímu soudu dne 20. 3. 2015 a označeném jako ústavní stížnost stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil ústavní , o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, na jehož základě došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní republiky a ke vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky. Podle stěžovatele došlo při rozdělení bývalého federálního státu k odepření základních politických práv zakotvených v zákoně č. , o referendu.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání návrhu na zrušení zákona, vždy zkoumá jeho formální náležitosti a podmínky jeho projednatelnosti, tedy mimo jiné i to, zda navrhovatel je osobou oprávněnou k podání takového návrhu.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle písm. a) y ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v citovaného zákona.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Stěžovatel sice označil svoje podání jako ústavní stížnost, po obsahové stránce však o ústavní stížnost nejde, neboť podání neobsahuje základní náležitosti ústavní stížnosti; stěžovatel zejména neoznačil žádné pravomocné rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci do svých ústavně zaručených základních práv a svobod ve smyslu y ve spojení s a neuvedl žádné relevantní skutečnosti, v nichž spatřuje zásah do svých práv takovým rozhodnutím či zásahem. Podání stěžovatele je ve skutečnosti prostým návrhem na zrušení zákona, k takovému návrhu jsou však aktivně legitimováni výhradně navrhovatelé vymezení v až d) , tj. prezident republiky či skupina poslanců nebo senátorů. V případě stěžovatele jako fyzické osoby se tak jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Z tohoto důvodu Ústavní soud nepovažoval za účelné vyzývat stěžovatele k odstranění vady jeho podání spočívající v absenci povinného právního zastoupení ( ), neboť bylo zjevné, že návrh není věcně projednatelný. Lze jen připomenout, že prakticky identický návrh téhož stěžovatele Ústavní soud již dříve odmítl usnesením ze dne 27. 2. 2015

sp. zn.

, z čehož vyplývá, že stěžovatel si musel být vědom podmínky povinného zastoupení advokátem, a nikoliv pouze obecným zmocněncem, jak v obou případech učinil.

Na výše uvedeném nemohlo nic změnit ani podání stěžovatele ze dne 7. 4. 2015.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle , a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2015

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka