Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3116/2020

28 Cdo 3116/2020-220

USNESENÍ

I. P.,

J. P.,

narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. PhDr. Petrem Fojtíčkem, advokátem se sídlem v Brně, Mečířova 3, o zaplacení částky 60.000,- Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. června 2020, č. j. -205, t a k t o :

I. Dovolání seodmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:

( , věta první, – dále „ “) :

Žalobkyně se domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 60.000,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které měl žalovaný na úkor žalobkyně získat v období od 1. 5. 2017 do 30. 4. 2018 užíváním bytu ve vlastnictví žalobkyně bez toho, aby za toto užívání, kromě inkasních poplatků, cokoliv platil.

Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. 8. 2019, č. j. -133, žalobu o zaplacení částky 60.000,- Kč v plném rozsahu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 41.382,- Kč (výrok II.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 3. 6. 2020, č. j. -205, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku I. o věci samé změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 35.000,- Kč, a ohledně zbylé částky 25.000,- Kč rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. V něm navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil a rozhodl o zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, a že bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnou osobou – účastníkem řízení ( , věta první, ) zastoupenou advokátem ( ), zabýval se tím, zda je dovolání žalovaného přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení , ve znění účinném od 30. 9. 2017, jež je pro posouzení přípustnosti dovolání v přítomné právní věci rozhodné, dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000,- Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V poměrech projednávané věci se z obsahu dovolací argumentace, jakož i z návrhu na vydání rozhodnutí dovolacího soudu (dovolacího návrhu), podává, že žalovaný dovoláním brojí proti té části věcného výroku I., v níž byl rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém věcném výroku I. změněn a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 35.000,- Kč. Přestože dovolatel uvádí, že napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, je zřejmé, že v části věcného výroku I., v níž odvolací soud zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 25.000,- Kč potvrdil, bylo dovoláním napadeným rozhodnutím žalovanému plně vyhověno a nevznikla mu ani jiná újma, kterou by bylo možné odčinit změnou či zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. , jež je přístupné, stejně jako dále označená rozhodnutí dovolacího soudu, na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz). Vztáhl-li proto žalovaný rozsah dovolání i na tu část výroku I. rozsudku odvolacího soudu, jež se týká částky 25.000,- Kč, činí Nejvyšší soud závěr, že ve smyslu ustanovení za současného použití ustanovení , věta první, v uvedeném rozsahu podal dovolání účastník řízení, který k tomu nebyl oprávněn (subjektivně legitimován).

Dovolání lze z jeho povahy mimořádného opravného prostředku (s očekávaným procesním výsledkem pro dovolatele) směřovat toliko vůči té části rozhodnutí odvolacího soudu, v níž může být rozhodnutím dovolacího soudu ve prospěch dovolatele zjednána náprava; v poměrech přítomné právní věci se jedná o tu část věcného výroku I. rozsudku odvolacího soudu, v níž byla žalovanému dovolateli uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 35.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že se ovšem jedná o peněžité plnění nepřevyšující částku 50.000,- Kč, přičemž nejde o nárok ze spotřebitelských nebo pracovněprávních vztahů, není dovolání podle ustanovení ani v tomto rozsahu (tentokrát) objektivně – ze zákona - přípustné.

Sluší se pro doplnění uvést, že podle Důvodové zprávy k , jenž mimo jiné nově formuloval ustanovení , si navrhovaná změna v prvé řadě pomocí rozšíření výjimek z jinak široce formulované přípustnosti dovolání klade za cíl odbřemenění dovolacího soudu. Z Důvodové zprávy nutno dovodit, že znění ustanovení , účinné od 30. 9. 2017, znamená zúžení možnosti podání dovolání v tzv. „bagatelních věcech“, nikoli její rozšíření (k tomuto závěru z rozhodovací praxe dovolacího soudu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. ).

Protože dovolatel výslovně uvedl, že dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu „v celém jeho rozsahu“, zabýval se dovolací soud přípustností dovolání i ve vztahu k výroku II. o nákladech prvostupňového řízení a výroku III. o nákladech odvolacího řízení. Proti označeným výrokům však není dovolání rovněž objektivně – ze zákona – přípustné [ , ve znění účinném od 30. 9. 2017].

Jelikož dovolání žalovaného není přípustné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení odmítl.

V souladu s ustanovením , větou druhou, rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno.

Pro úplnost nutno uvést, že přípustnost dovolání nezakládá ani (v projednávané věci) nepřiléhavé poučení odvolacího soudu o zákonných předpokladech přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení , neboť posouzení přípustnosti dovolání podle citovaného ustanovení by přicházelo v úvahu až tehdy, pokud by bylo dovolání přípustné objektivně (srovnej přiměřeně závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyjadřující tezi, že nesprávné poučení dovolatele odvolacím soudem přípustnost dovolání založit nemůže; viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 203/2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 118/2003).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 10. 2020

JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu