Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2852/2020

33 Cdo 2852/2020-129

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce R. J., bytem XY, zastoupeného Mgr. Soňou Houšovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Nuselská 499/132, proti žalované L. B., bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Doležalem, advokátem se sídlem v Praze 8, Mazovská 476/2, o zaplacení 248.800 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. června 2020, č. j. -109, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje obligatorní náležitost, a sice řádné vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání

[

srov. , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “)].

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak; k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Z právní úpravy přípustnosti dovolání podle vyplývá, že v konkrétním případě pro řešení téže právní otázky může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem předvídaných kritérií přípustnosti dovolání; splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně bylo naplněno kritérium jiné. Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je vymezení konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno,a jenž má být podrobena dovolacímu přezkumu; tuto otázku je povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika otázek (ať již hmotného nebo procesního práva), musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť není úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední.

Žalovaná shora uvedeným požadavkům nedostála. Neúplnou citací ustanovení , resp. obecnou formulací, že „se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem a spočívá na nesprávném právním posouzení věci“, není přípustnost dovolání v režimu uvedeného zákonného ustanovení řádně vymezena, neboť žalovaná neuvádí, od kterého (kterých) rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud podle jejího názoru při řešení otázky „nahrazení dosavadního závazku závazkem novým dle o. z.“, kterou jako jedinou v dovolání formuluje, odchýlil. Chybějící údaj týkající se řádného vymezení přípustnosti dovolání nelze dovodit ani z obsahu tohoto podání ( ), neboť jeho podstatu tvoří výhrady žalované ke správnosti, popř. úplnosti skutkových zjištění, z nichž odvolací soud při právním posouzení věci vycházel. Zatímco odvolací soud při posouzení žalobou uplatněného nároku na zaplacení částky 195.300 Kč skutkově uzavřel, že dosavadní závazek žalované z právního jednání, na jehož základě žalobce žalované přispěl částkou 200.000 Kč na pořízení a vybavení kosmetického salónu, účastníci nahradili novým závazkem, resp. že uzavřeli dohodu o narovnání, jíž si upravili práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné, žalovaná prosazuje opak; namítá, že provedenými důkazy (konkrétně e-mailovou komunikací účastníků) nebyla existence jejího nového závazku prokázána. V této souvislosti považuje dovolací soud za vhodné připomenout, žeskutkový základ sporu ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových zjištění, z nichž odvolací soud vycházel při právním posouzení věci, nelze v dovolacím řízení úspěšně zpochybnit; je v dovolacím řízení nezpochybnitelný a dovolací soud je povinen z něj vycházet. Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. ).

Přestože žalovaná dovoláním brojí proti celému výroku I. napadeného rozsudku,argumentace zpochybňující závěr odvolacího soudu, že žalobce má právo na vrácení 48.500 Kč, které žalované přenechal podle (ústní) smlouvy o zápůčce na pořízení osobního automobilu, v dovolání zcela absentuje. Zpochybňuje-li žalovaná bez konkretizace námitek výrok V. napadeného rozsudku, pomíjí, že od 30. 9. 2017, již není dovolání proti výroku o nákladech řízení objektivně přípustné ( ).

Absence údaje o tom, v čem podle dovolatelky spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti ve smyslu ), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. , a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ); Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl. S ohledem na výsledek řízení již nerozhodoval samostatně o podaném návrhu na odklad vykonatelnosti.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. 9. 2020

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu