Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2421/2020

32 Cdo 2421/2020-110

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně ZTS Jindřichův Hradec, s. r. o., se sídlem v Kostelní Radouni 11, identifikační číslo osoby 47216646, zastoupené JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Královský vršek 4762/25, proti žalované INTEM spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, K dubu 2330/2b, identifikační číslo osoby 42407133, zastoupené Mgr. Ondřejem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 304/9, o zaplacení 125 795 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2020, č. j. -74, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 21. 11. 2019, č. j. -50, přerušil řízení podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ ), do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. .

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalované změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení se nepřerušuje.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž co do přípustnosti uvádí, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti - stejně jako ostatní uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu - k dispozici in www.nsoud.cz).

Argument, podle kterého napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení jen tehdy, je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , a ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. ).

Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že se při řešení otázky, za jakých okolností lze řízení přerušit podle ustanovení , odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2001, sp. zn. , není její odkaz přiléhavý, neboť toto rozhodnutí vychází ze zcela odlišných skutkových okolností. V této jiné věci soudy rozhodovaly o odpůrčí žalobě, jíž se tamější žalobce domáhal určení neplatnosti právního jednání znemožňujícího výkon jeho pohledávky. Tato jeho pohledávka za dlužníkem nebyla v době rozhodování Nejvyššího soudu vymahatelná a žalobce se přiznání pohledávky domáhal v jiném řízení. Nejvyšší soud proto uvedl, že v popsané situaci je zpravidla dán důvod pro přerušení řízení o odpůrčí žalobě podle ustanovení V projednávané věci však soudy o odpůrčí žalobě nerozhodovaly, dovolatelkou tvrzená vzájemná souvislost mezi tímto řízením a řízením vedeným u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. , neodpovídá okolnostem citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť v obou řízeních nejde o totožnou pohledávku, podle závěru odvolacího soudu obrana žalované v tomto řízení nijak nesouvisí s výsledkem sporu probíhajícího u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. . Závěry citovaného rozsudku Nejvyššího soudu tak na projednávanou věc nedopadají.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl jako nepřípustné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 9. 2020

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu