Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1404/2020

24 Cdo 1404/2020-1163

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci pozůstalosti po Z. S., zemřelém dne 25. září 2012, posledně bytem v XY, za účasti 1) V. S., narozené dne XY, bytem v XY, 2) M. S., narozeného dne XY, bytem v XY, 3) Z. S., narozeného dne XY, bytem v XY, a 4) R. A. S., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Říhou, advokátem se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání R. A. S. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. října 2018, č. j. -1027, takto:

I. Dovolání R. A. S. se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání

R. A. S. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11.10.2018, č.j. -1027, podle ustanovení odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení věty první [namítá-li dovolatel zejména, že „jehličnaté dřeviny, jakožto vlastní podnikatelský majetek náležející k závodu zůstavitele, v průběhu dědického řízení správce dědictví měl zkapitalizovat, tyto výnosy zcela nebo zčásti nepřiznat, či s nimi v rámci vlastního dědického řízení nakládat způsobem, který je v rozporu s péčí řádného hospodáře v rámci prosté správy cizího majetku“, a že „zůstavitel byl v rámci své podnikatelské činnosti příjemcem z programu na odškodňování zemědělců za škody napáchané lesní zvěří na majetku zůstavitele a každoročně měl z tohoto fondu Ministerstva zemědělství vyinkasovat nepodstatnou část finančních prostředků“, vznáší tak výhrady proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující],

a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.

Navíc k námitkám dovolatele týkajícím se v zásadě rozsahu majetku, který měl být (podle názoru dovolatele) do dědictví po zůstaviteli zahrnut (a o jehož poměrný díl měl být tedy větší i dědický podíl dovolatele), tj. zřejmě i majetku mezi dědici sporného (zejména částky získané pokácením a prodejem stromů po smrti zůstavitele podnikajícího v zemědělství), dovolací soud přihlédnout nemohl z důvodu, že na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá a že – jak správně uvedl i odvolací soud – při určení obvyklé ceny majetku, výše dluhů a čisté hodnoty dědictví soud nepřihlížel k aktivům (a pasivům), která zůstala mezi účastníky sporná, a omezil se jen na zjištění jejich spornosti.

Jedná-li se o závěr odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) ohledně majetku mezi dědici nesporného, dovolatel nepředestírá žádnou otázku spočívající v právním posouzení věci. Vznesenou otázkou, „zda je součástí pozůstalosti i ten majetek zůstavitele, který tvoří i veškeré výnosy plynoucí z podniku zůstavitele, jenž je za trvání projednávání dědictví spravován správcem pozůstalosti“, totiž v zásadě napadá (jak je uvedeno již výše) správnost a úplnost skutkových zjištění o rozsahu majetku rozhodujících pro právní posouzení věci odvolacím soudem (potvrzujícím nabytí dědictví po zůstaviteli zákonným dědicům podle jejich dědických podílů) a dovozuje vlastní právní názor na věc, že „výnosy z provozování podniku zůstavitele se stávají součástí dědictví po zůstaviteli a je nutno je ke dni rozhodnutí soudu o potvrzení nabytí dědictví z pozůstalosti mezi jednotlivé dědice podle zákonné dědické posloupnosti rozvrhovat vždy“.

Výše uvedené námitky, jimiž R. A. S. uplatnil jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení věty první , a z nichž nevyplývá žádná právní otázka, jež by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení , tedy nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání.

Pro úplnost je třeba dodat, že jsou-li dovoláním napadeny výslovně „všechny výroky“ usnesení odvolacího soudu, směřuje také jednak do rozhodnutí o nákladech řízení (výroky I. a IV.), jednak do rozhodnutí o odměně a hotových výdajích soudního komisaře (výrok II.), které mezi náklady řízení patří (srov. ust. , o zvláštních řízeních soudních), a proto ani v tomto rozsahu není přípustné [srov. ust. (ve znění účinném od 30.9.2017)].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 9. 2020

JUDr. Roman Fiala předseda senátu