Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 109/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Radka Aloise Soukupa, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2020 č. j. -1163, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Václavy Soukupové, Ing. Martina Soukupa a Zbyňka Soukupa, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 13. 1. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení napadeného usnesení Nejvyššího soudu. Tímto usnesením bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2018 č. j. -1027. Z obsahu napadeného usnesení lze dovodit, že bylo vydáno ve věci pozůstalosti po Zdeňku Soukupovi, otci stěžovatele, ve věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. .

2. Na základě zjištění, že stěžovatelovo podání nesplňovalo náležitosti předepsané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), byl stěžovatel vyzván k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy a upozorněn na následky jejich neodstranění. Výzvu stěžovatel převzal dne 25. 1. 2021, tudíž lhůta k odstranění vad uplynula 24. 2. 2021. Stěžovatel na výzvu reagoval až po uplynutí určené lhůty, a to přípisem předaným k poštovní přepravě dne 26. 2. 2021. V tomto přípise stěžovatel informoval, že ve věci bylo vydáno usnesení ze dne 9. 2. 2021 č. j. -1170, proti němuž se odvolal, a v té souvislosti požádal o prodloužení lhůty "nejlépe pak 2 měsíci od doručení rozhodnutí od Krajského soudu. Praha."

3. Ústavní soud - stěžovateli na vysvětlenou - připomíná, že ve svém rozhodování důsledně dodržuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti jako procesního prostředku ochrany základních práv a svobod. Ta se mimo jiné projevuje v tom, že ústavní stížností lze brojit pouze proti zásahu orgánu veřejné moci, k jehož nápravě není již příslušný žádný jiný orgán. Ústavní stížnost tedy představuje prostředek ultima ratio [viz např. nález ze dne 13. 7. 2000

sp. zn.

(N 111/19 SbNU 79)] a je nástrojem ochrany základních práv, nastupujícím teprve po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práv uplatnitelných ve shodě se zákonem v systému orgánů veřejné moci [srov. usnesení ze dne 3. 4. 2009

sp. zn.

(rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná též na http://nalus.usoud.cz)]. Rozhodoval-li by Ústavní soud v rozporu se zásadou subsidiarity, aniž by předtím byly vyčerpány všechny jiné prostředky, jak dosáhnout nápravy tvrzeného protiprávního stavu, mohl by nepřípustně zasáhnout do kompetence obecných soudů. Proto Ústavní soud považuje ústavní stížnost v těchto případech za nepřípustnou (srov. např. usnesení ze dne 12. 9. 2012

sp. zn.

).

4. Protože ve stěžovatelově věci nejsou naplněny podmínky pro meritorní posouzení jeho námitek, Ústavní soud zohlednil, že stěžovatel neodstranil vady ústavní stížnosti v určené lhůtě, a jeho ústavní stížnost odmítl podle . Ústavní soud dodává, že svoje námitky bude moci stěžovatel uplatnit v příslušných procesních prostředcích, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje, a po jejich vyčerpání v případné nové ústavní stížnosti. Z tohoto důvodu by v současné době případné prodloužení lhůty "na doložení relevantních skutečností" (podle stěžovatelovy žádosti) bylo zjevně neúčelné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. března 2021

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj