Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2289/2020

30 Cdo 2289/2020-566

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně TH´ system, a. s., IČO 00562173, se sídlem v Ostravě, Molákova 1289/7, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem,advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 1 331 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2020, č. j. -545, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 12. 9. 2007 uplatnila žalobkyně vůči státu nárok na zaplacení částky 1 331 000 000 Kč z titulu náhrady škody s tím, že hlavním předmětem jejího podnikání byl prodej zboží informačních technologií (počítačové a komunikační komponenty, hardware, software), v němž se jí dařilo dosahovat několika miliardového obratu, přičemž v důsledku nesprávného úředního postupu státu, spočívajícího v komplexu protiprávních úkonů Finančního úřadu ve Fulneku, nedisponovala dostatečnými finančními prostředky pro základní zajištění podnikatelské činnosti a byla tak nucena své podnikání utlumit, což vedlo ke snížení hodnoty podniku o 1 331 000 000 Kč ke dni 31. 12. 2004.

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 8. 2019, č. j. -509, zamítl žalobu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 331 000 000 Kč (výrok I), a uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů 7 200 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I), a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč (výrok II).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Podle § 238 odst. 1 písm. h) není dovolání podle § 237 přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Obecně platí, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. ). Právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. ).

Posouzení příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzeným nesprávným úředním postupem a škodou ze strany odvolacího soudu je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, pokud vzal odvolací soud do úvahy všechny okolnosti, jež mohly škodu způsobit a mezi nimi a tvrzenou škodou poměr kauzality zkoumal (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. ). Námitky žalobkyně proti danému právnímu posouzení proto přípustnost dovolání ve smyslu nezakládají. Namítá-li žalobkyně rovněž nesprávná skutková zjištění stran naplnění příčinné souvislosti, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod, neboť skutková zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu nepodléhají ( ).

Namítá-li žalobkyně překvapivost rozhodnutí, čímž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces, je třeba uvést, že za překvapivé (nepředvídatelné) je považováno takové rozhodnutí, které z pohledu předcházejícího řízení originálním způsobem posuzuje rozhodovanou věc a jehož přijetím je účastník řízení zbaven možnosti skutkově a právně argumentovat (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. , ze dne 11. 6. 2007, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. , a ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. ). Taková situace však v projednávané věci nenastala. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a za správné považoval i jeho právní posouzení nároku žalobkyně. Skutečnost, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na závěru, s nímž žalobkyně nesouhlasí, nezakládá porušení jeho práva na spravedlivý proces a rozhodnutí nelze z uvedeného důvodu považovat za překvapivé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 4. 12. 2017, sp. zn. ). Nadto nelze přehlédnout, že žalobkyně měla možnost reagovat na závěry soudu prvního stupně v podaném odvolání.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 9. 2020

JUDr. Pavel Simon předseda senátu