Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 27/2019-148

KSCB 27 INS XY42 ICm XY29 ICdo 27/2019-148

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodlpověřenou členkou senátu JUDr. Helenou Myškovou v právní věci žalobceJUDr. Jana Kubálka, se sídlem v Praze 1, Opatovická 159/17, PSČ 110 00, jako insolvenčního správce dlužníků J. K. a V. K., proti žalovaným 1/ M. K., narozenému XY, bytem XY, a 2/ P. S., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Janem Toscherem, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Pražská 2230/8, PSČ 586 01,o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků J. K., narozeného XY, a V. K., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XYo dovolání žalobce proti rozsudkuVrchního soudu v Praze ze dne 4. října 2018, č. j. 42 ICm XY, 101 VSPH XY ( XY), takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[1] Rozsudkem ze dne 16. listopadu 2017, č. j. 42 ICm XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) určil, že právní jednání dlužníků (J. K. a V. K.) spočívající v uzavření darovací smlouvy dne 31. července 2015 s prvním žalovaným (M. K.), jejímž předmětem je převod ve výroku specifikovaných nemovitých věcí (dále jen „darovací smlouva“), je vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení dlužníků neúčinné (bod I. výroku), zamítl žalobu, jíž se žalobce (JUDr. Jan Kubálek, jako insolvenční správce dlužníků) domáhal vůči druhému žalovanému (P. S.) určení, že právní jednání dlužníků spočívající v uzavření darovací smlouvy je vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení dlužníků neúčinné (bod II. výroku), rozhodl o nákladech řízení (body III., V. výroku) a prvnímu žalovanému uložil zaplatit soudní poplatek z žaloby (bod IV. výroku).

[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech II. a V. výroku (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání,v němžodvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věcia požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí (případně i rozhodnutí insolvenčního soudu) zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu (případně insolvenčnímu soudu) k dalšímu řízení.

[4] Druhý žalovaný ve vyjádření považuje napadené rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje dovolání zamítnout jako nedůvodné.

[5] Podle , (dále též jen „ “), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a).

[6] Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace či jen odkaz na (či jeho části). K vymezení přípustnosti srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 80/2013“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , jež jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označená níže) veřejnosti dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb. a jež je veřejnosti dostupné i na jeho webových stránkách.

[7] V usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. (a dále i v R 80/2013 nebo v usnesení ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. ), Nejvyšší soud vysvětlil, že dovolací námitka, že „vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak“, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Takové vymezení přípustnosti významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“.

[8] V dané věci dovolatel vymezuje předpoklady přípustnosti dovolání jednak tím, že cituje ustanovení , jednak argumentuje tak, že „dovolacím soudem má být řešená právní otázka posouzena jinak, neboť rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního názoru“ a „právní otázka právního nástupnictví má být posouzena jinak, neboť rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního názoru“. Jde o nezpůsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolání tak trpí vadou, jež nebyla ve lhůtě ( ) odstraněna a pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat.

[9] Nejvyšší soud proto dovolání podle a odmítl.

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

[11] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., článek II. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Brně dne 24. 9. 2020

JUDr. Helena Myšková pověřená členka senátu