Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4246/2018

-362

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně J. H., narozené XY, bytem XY, proti žalovanému J. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Michalem Janíkem,advokátem, se sídlem v Příbrami, Pivovarská 15, PSČ 261 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. května 2018, č. j. -300, ve znění usnesení ze dne 7. srpna 2018, č. j. -308, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[2] Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyni nesvědčí právo na plnění ze směnky, jejíhož zaplacení se v daném řízení domáhá (jde o směnku vlastní, jež měla být dle tvrzení žalobkyně vystavena žalovaným dne 19. května 2006, znějící na směnečný peníz 2.000.000 Kč, splatnou 30. června 2012 – dále jen „sporná směnka“). Přitom zejména uzavřel, že:

1/ Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. března 2016, č. j. -496, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. října 2016, č. j. -535, byla žalobkyně uznána vinnou, že padělala platební prostředek (spornou směnku) v úmyslu jej použít jako pravý, čímž spáchala zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle , alinea prvá, ve spojení s , , za což jí byl (mimo jiné) uložen trest propadnutí věci (sporné směnky), jakožto věci, které bylo užito ke spáchání trestného činu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí je pravomocné (dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. ), stala se sporná směnka vlastnictvím státu a žalobkyně již nadále není aktivně věcně legitimována k vymáhání uplatněné pohledávky.

2/ V projednávané věci je navíc soud vázán výrokem označených rozsudků o vině a trestu, z nichž plyne, že žalobkyně blíže nezjištěným způsobem neoprávněně bez vědomí a souhlasu žalovaného, který trpí praktickou slepotou, zfalšovala, popřípadě neoprávněně zneužila jeho pravý podpis a takto vyhotovila spornou směnku. Tyto skutečnosti ostatně vyplývají rovněž ze soudem prvního stupně provedeného dokazování.

[3] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ve shodě s ním také uzavřel, že žalovaný není ze sporné směnky zavázán. V této souvislosti především zdůraznil, že i kdyby žalovaný spornou směnku skutečně podepsal, jak tvrdila žalobkyně, muselo by se tak stát v souladu s čl. III. , zákona směnečného a šekového, ve formě úředního zápisu, neboť žalovaný trpí nevyléčitelnou chorobou, jejímž důsledkem je praktická slepota.

[5] Za správné měl rovněž úvahy soudu prvního stupně o vázanosti odsuzujícím rozhodnutím vydaným v trestní věci žalobkyně vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. . Rozsah vázanosti je totiž dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o uplatněném nároku. Jelikož v trestním řízení byla zkoumána shodná, učinil soud prvního stupně (ve spojení s výsledky provedeného dokazování) správný závěr, že žalovaný spornou směnku nepodepsal, popřípadě podepsalu, kterou žalobkyně následně zneužila k doplnění textu směnky.

[6] Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , (dále jen „“), Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení

[7] Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (a na němž založil své závěry rovněž soud prvního stupně), podle něhož v projednávané věci byly soudy při posuzování důvodnosti námitek žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu vázány rozhodnutím vydaným v trestní věci žalobkyně (vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. ), v obecné poloze odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.

[8] Z ní se podává, že je-li v době rozhodování civilního soudu v právní moci rozsudek o spáchání trestného činu, je soud vázán výrokem, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal (srov. ), nikoli však již odůvodněním daného rozsudku. Z výroku o vině je nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním obviněného. Rozsah vázanosti trestním rozsudkem je pak dán mírou, v níž jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o uplatněném nároku [srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2006, sp. zn. (uveřejněného pod číslem 36/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2010, sp. zn. (uveřejněného pod číslem 70/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2014, sp. zn. , nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sp. zn. , jakož i judikaturu v těchto rozhodnutích dále označenou].

[9] V situaci, kdy žalobkyně uplatnila práva ze směnky, za jejíž padělání (ať již provedené tím, že zfalšovala podpis žalovaného, nebo zneužila pravý podpis žalovaného k neoprávněnému vytvoření směnečnéy) byla shledána vinnou ze spáchání zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle , alinea prvá, ve spojení s , soudy nižších stupňů zjevně nijak nepochybily, jestliže v souladu s ustanovením dovodily, že jsou vázány závěry o jednání pachatele (žalobkyně), jímž byla naplněna skutková podstata trestného činu, obsaženými ve výroku o vině trestního rozsudku.

[10] Jakkoli by již výše uvedená argumentace postačovala k přijetí závěru o nepřípustnosti dovolání žalobkyně [k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v poměrech ve znění účinném od 1. ledna 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2016, sp. zn. (a judikaturu tam označenou)], lze pro úplnost doplnit, že ostatními námitkami (podle nichž se odvolací soud nezabýval namítanými procesními pochybeními soudu prvního stupně, akceptoval nesprávný způsob hodnocení soudem prvního stupně provedených důkazů a neprovedl dovolatelkou navržené důkazy) dovolatelka nevystihuje způsobilý dovolací důvod ( ), jinak řečeno, neotevírá jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí záviselo a jež by splňovala předpoklady přípustnosti dovolání vymezené ustanovením

[11] K nemožnosti úspěšně napadnout samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení , jež se nepochybně uplatní i v řízení, ve kterém žalobce uplatňuje pohledávky ze směnky) dále srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. .

[12] Poukaz dovolatelky na závěry formulované v označené judikatuře Ústavního soudu pak shledává Nejvyšší soud vzhledem k poměrům projednávané věci (zejména se zřetelem k výsledku trestního řízení) zcela nepřípadným. Představa dovolatelky, že soud bude v občanskoprávním řízení ignorovat odsuzující trestní rozsudek a přizná dovolatelce plnění ze směnky, za jejíž padělání byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu, je zjevně nepřijatelná.

[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

[14] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 8. 2020

JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu