Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2337/2020

-646

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobkyně M. M., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Martinou Hovorkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Radyňská č. 479/5, proti žalované Městské části Praha 5, IČO 00063631, se sídlem v Praze 5, nám. 14 října č. 1381/4, za účasti vedlejší účastnice J. Z., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Petrem Čápem, advokátem se sídlem v Dobříši, náměstí Svobody č. 1, o určení otcovství k P. M., narozenému dne XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání vedlejší účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2020, č. j. -604, ve znění opravného usnesení ze dne 24. ledna 2020, č. j. -612, takto:

Dovolání vedlejší účastnice se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Vedlejší účastnice podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta námitka místní nepříslušnosti soudu vznesená vedlejší účastnicí.

Podle ustanovení , v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

Podle ustálené judikatury dovolacího soudu uvedené pravidlo nedopadá na oprávnění vedlejšího účastníka podávat opravné prostředky. Oprávnění vedlejšího účastníka podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně proto upravuje ustanovení a oprávnění vedlejšího účastníka podat žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost upravuje ustanovení . Protože zákon nestanoví, že vedlejší účastník je oprávněn podat i dovolání, vedlejší účastník není oprávněn (subjektivně legitimován) k podání dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. , usnesení ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. nebo usnesení ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. ), nejde-li o rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jeho právu či povinnosti k náhradě nákladů řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 94/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K posledně uvedenému však lze podotknout, že podle ustanovení , ve znění účinném od 30. 9. 2017, není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Odkazuje-li vedlejší účastnice ohledně subjektivní legitimace k podání dovolání na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2012, sp. zn. (správně ), vydaném v předchozím souvisejícím řízení o žalobě pro zmatečnost, jehož se účastnila nynější dovolatelka, je tento odkaz nepřípadný, neboť v něm bylo mimo jiné posuzováno, zda byla dovolatelka v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost v postavení účastnice, nebo vedlejší účastnice řízení. O obdobnou situaci se však v projednávané věci nejedná.

Jelikož v projednávané věci podala vedlejší účastnice dovolání proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o námitce místní nepříslušnosti soudu, Nejvyšší soud dovolání odmítl jako podané osobou k němu neoprávněnou [, ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnou soudy nižších stupňů v rozhodnutí, jímž se řízení končí (, část věty před středníkem; a , věta první, ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 8. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu