Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 303/2020

24 Cdo 303/2020-267

USNESENÍ

J. B.

1) Z. B.

, narozené XY, bytem v XY, a

2) H. V.

, narozené XY, bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Janou Kuřátkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bezručova č. 81/17, o zrušení dohody dědiců, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2019, č. j. -175, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovaným 1) a 2) oprávněným společně a nerozdílně, 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jany Kuřátkové, advokátky se sídlem v Brně, Bezručova č. 81/17.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2019, č. j. -175, není přípustné podle ustanovení , neboť je napadené rozhodnutí v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. října 1968, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 61/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. ; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. , a tam vyjádřený právní závěr, že byla-li dohoda o vypořádání dědictví schválena pravomocným usnesením soudu, nemůže být soudem zrušena postupem podle ustanovení ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V těchto uvedených rozhodnutích Nejvyšší soud k odůvodnění tohoto závěru vyložil, že, podle má schválený smír účinky pravomocného rozsudku; rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Žaloba podle směřuje tedy proti rozhodnutí soudu, jímž byl schválen smír, a může mít úspěch tehdy, jestliže je hmotněprávní úkon účastníků (jimi uzavřený smír) neplatný. Rozhodnutí o žalobě podle odstraňuje tak - jestliže je žalobě vyhověno - rozhodnutí soudu o schválení smíru; původní řízení se vrací do stavu, v němž by bylo, kdyby byl soud neschválil smír, a soud pokračuje v jednání o sporu, v čemž mu již nebrání žádné pravomocné rozhodnutí. Účastníci mají novou možnost upravit práva mezi nimi sporná novým smírem, nebo rozhodne soud rozsudkem. Zatímco schválený smír má podle účinky pravomocného rozsudku a řízení v rozsahu, jehož se smír týká, je skončeno, je dědická dohoda a rozhodnutí o jejím schválení pouze jedním z několika rozhodnutí, vydávaných v dědickém řízení, která teprve poté, když byla vydána všechna a nabyla právní moci, vedou ke skončení dědického řízení. Především musí být v každém řízení o dědictví rozhodnuto o obecné ceně majetku zůstavitele, výši dluhů a čisté hodnotě dědictví (srov. , notářský řád, resp. ), přičemž rozsah dědictví je tímto rozhodnutím dán a při uzavírání dohody (nedojde-li k případu podle not. ř., resp. ) se dědici mohou dohodnout pouze o tom, co který z nich převezme z dědictví; přitom žádná část dědictví nemůže zůstat touto dohodou nevypořádaná. I kdyby bylo možno připustit, že lze žalobu podle použít i na dědickou dohodu, mohla by tato žaloba směřovat nepochybně jen proti rozhodnutí o schválení dohody a nemohla by se nijak dotknout právoplatnosti rozhodnutí o obecné ceně majetku zůstavitele, výši dluhů a čisté hodnotě dědictví, ačkoli toto rozhodnutí je podkladem dohody; vznikla by tedy prakticky neřešitelná situace. Naproti tomu smírem si mohou účastníci sporu upravit práva mezi nimi sporná způsobem, který je zcela v jejich dispozici, jsouce přitom omezeni právními předpisy, nikoli však nějakým pravomocným rozhodnutím, které by předcházelo uzavření smíru; k tomu, aby schválený smír měl účinky pravomocného rozsudku, není již třeba žádného dalšího rozhodnutí. Už z této skutečnosti plyne zásadní rozdíl mezi řízením o sporu před soudy a řízením o dědictví před státním notářstvím (resp. soudním komisařem jednajícím jménem soudu), rozdíl, který vyplývá ze samé podstaty obou těchto řízení. Závěr, že lze žalobu podle použít i na dědickou dohodu, by vedl také k zcela nepřijatelným důsledkům. Znamenal by totiž, že by se z dědického řízení, bez výslovného zákonného ustanovení, přesunulo do případného dalšího sporného řízení rozhodování o otázce, kterou již jednou řešil soud v řízení o dědictví. Pokud rozhoduje soud ve sporném řízení o otázkách souvisejících s řízením o dědictví, opírá se vždy o výslovné zákonné ustanovení (srov. např. obč. zák., a 48 not. ř., resp. a 3 a ). Povaha věci tedy vylučuje možnost aplikovat na řízení o dědictví ustanovení o soudním smíru; schválená dohoda o vypořádání dědictví proto nemůže být soudem zrušena postupem podle

Dovolatel, který požadoval přehodnocení judikatury dovolacího soudu, nepředložil argumenty, které by vedly dovolací soud ke změně ustálené rozhodovací praxe. Dovolatel namítal, že z žádného zákonného ustanovení nevyplývá, že by na schválení dohody dědiců nebylo možné použít ustanovení , tímto tvrzením však nevyvrací závěr, uvedený výše, že pokud rozhoduje soud ve sporném řízení o otázkách souvisejících s řízením o dědictví, opírá se vždy o výslovné zákonné ustanovení. Tvrdil-li dále dovolatel, že usnesení o schválení dohody o vypořádání dědiců bylo jediným usnesením, kterým se dědické řízení skončilo, a že v případě jeho zrušení by dědici při uzavírání nové dohody nebyli omezeni žádným jiným usnesením, nezohledňuje, že rozhodnutí o schválení dohody o vypořádání dědictví je pouze jedním z několika rozhodnutí, neboť v řízení o dědictví musí být předně rozhodnuto o obecné ceně majetku zůstavitele, výši dluhů a čisté hodnotě dědictví, toto rozhodnutí je podkladem dohody, přičemž rozsah dědictví je tímto rozhodnutím dán a při uzavírání dohody se dědici mohou dohodnout pouze o tom, co který z nich převezme z dědictví, přitom žádná část dědictví nemůže zůstat touto dohodou nevypořádaná. Nelze tudíž přisvědčit tvrzení dovolatele, že by usnesení o schválení dohody dědiců bylo usnesením, které by nenavazovalo na žádná jiná usnesení, když uváděl, že žádná jiná usnesení se nevydávají. Způsobilým není ani argument dovolatele, že v případě zrušení usnesení o schválení dohody dědiců by byl dovolatel v lepší vyjednávací pozici při sjednávání nové dohody, než v řízení o žalobě na obnovu řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce na základě výše uvedeného podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 6. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu