Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 261/2020

-896

USNESENÍ

M. F.

Obchodní akademii a Vyšší odborné škole ekonomické

se sídlem v Táboře, Jiráskova 1615, IČO 600064790, zastoupené JUDr. Ing. Miroslavem Noskem, advokátem se sídlem v Táboře, Havlíčkova 690/11, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Mojmíra Putny v řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 12. 2019, č. j. -866, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Mojmír Putna

není vyloučen

z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 17. 10. 2017, č. j. -720, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá omluvy za specifikovaná jednání zaměstnanců žalované, uveřejnění omluvy ve vyjmenovaných novinách (výroky I., II.) a zaplacení částky 948 208 Kč s příslušenstvím (výrok III.). Rozhodl také o nákladech řízení (výrok IV.).

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 4. 12. 2019, č. j. -866, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.), ve výrocích III. a IV. potvrdil (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III).

Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podala žalobkyně dovolání. Navrhla, aby byl v napadených výrocích zrušen a věc vrácena odvolacímu soudu, případně soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 6. 6. 2020 navrhla, aby z projednání a rozhodování ve věci byl vyloučen soudce JUDr. Mojmír Putna, který má rozhodovat jako člen senátu 21 Cdo. Ten již rozhodoval ve věci sp. zn. o neplatnosti její výpovědi z pracovního poměru u žalované, se kterou nyní projednávaná věc souvisí. Vzhledem k tomu, že bylo ve věci sp. zn. rozhodnuto nesprávně, je žalobkyně přesvědčena, že ani při rozhodování o jejím druhém dovolání by nebyl dán průchod spravedlnosti.

Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Mojmír Putna, který je členem senátu 21 Cdo příslušného k projednání a rozhodnutí v dané věci, ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný osobní poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednání věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d publikované pod č. ). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 98/2001 Sbírky nálezů a rozhodnutí Ústavního soudu, a důvody uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodní a stanovisek).

Podle ustáleného výkladu používaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), soudcův poměr k věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. by mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž se na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 73).

Pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Mojmíra Putny žalobkyně dovozuje z jeho rozhodování v jiné věci, ale výslovně stanoví, že rozhodování soudce v jiných věcech důvodem k vyloučení ve věci není. Je tedy zřejmé, že zákonné předpoklady pro vyloučení soudce JUD. Mojmíra Putny z projednání a rozhodování věci nejsou naplněny, a proto Nejvyšší soud (senát č. 22, rozhodující podle platného rozvrhu práce) námitce podjatosti nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 7. 2020

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu