Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1216/2020

30 Cdo 1216/2020-76

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci žalobce A. P., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Pavlem Tomkem,advokátem se sídlem v Karlových Varech, Polská 61/4, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o zaplacení 3 372,92 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2019, č. j. -57, takto:

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal náhrady škody podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), která mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími ve správním řízení o vydání řidičského průkazu, jež bylo vedeno před Městským úřadem Sokolov a následně pak před Krajským úřadem Karlovarského kraje jako správním orgánem druhého stupně. Škoda měla spočívat v nákladech vynaložených žalobcem na lékařsko-psychologické vyšetření ve výši 2 372,22 EUR a nákladech cestovného ve výši 1 000,70 EUR, to vše za účelem získání německého řidičského průkazu.

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 10. 6. 2019, č. j. -26, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 3 372,92 EUR a žalobci bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Dále odvolací soud uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Námitky žalobce (že závěr odvolacího soudu, který potvrdil rozsudek soudu prvního soudu poté, co posoudil uplatněný nárok na náhradu škody toliko jako důsledek nezákonného rozhodnutí, je nesprávný; a že odvolací soud pochybil, pokud neposoudil, zda měl žalobce na vydání vyhovujícího správního rozhodnutí ve smyslu ustanovení , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zákonný nárok), nemohou přípustnost dovolání založit, neboť se týkají otázek, na jejichž vyřešení napadené rozhodnutí ve smyslu nezávisí. Odvolací soud totiž založil své rozhodnutí na neexistenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně je zjevné, že ani při odlišném právním posouzení, jehož se žalobce dovolává, by závěr o absenci příčinné souvislosti v napadeném rozsudku nemohl být jiný.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 6. 2020

JUDr. Pavel Simon předseda senátu