Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1208/2020

30 Cdo 1206/2020-35230 Cdo 1208/202030 Cdo 1209/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobců a) L. R., narozený dne XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, b) T. R., narozená dne XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, proti žalovaným 1) Česká republika – Okresní soud ve Frýdku-Místku, sesídlem ve Frýdku-Místku, Na Poříčí 3206, 2) Č. K., 3) M. T., 4) J. J. a 5) J. V., všichni XY, o zaplacení částky 13 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2016, č. j. -62, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2017, č. j. -123, a proti usnesení téhož soudu ze dne 23. 1. 2019, č. j. -222, takto:

III. Dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2019, č. j. -222, se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2016, č. j. -62, bylo určeno, že pro dané řízení jsou věcně příslušné okresní soudy (výrok I) a věc bude po právní moci usnesení postoupena Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku (výrok II).

Proti rozhodnutí vrchního soudu v otázce věcné příslušnosti zákon odvolání nepřipouští ( per argumentum a contrario), jak o tom ostatně byli účastníci v napadeném usnesení správně poučeni.

Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle platí, že má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. např. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 1996, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o určení otázky věcné příslušnosti soudů k projednání dané věci, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází.

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání (popř. označeného jako „odvolání“) proti těmto rozhodnutím neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z řečeného tak v poměrech právě projednávané věci vyplývá, že se Nejvyšší soud nemohl „odvoláním“ žalobců směřujícím proti usnesení vrchního soudu věcně zabývat a řízení o něm pro nedostatek funkční příslušnosti musel zastavit ( , ).

Usnesením Krajského soudu v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) ze dne 18. 4. 2017, č. j. -123, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 2. 11. 2016, č. j. -90, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 2. 2. 2017, č. j. -103, pokud jimi nebyl žalobcům ustanoven k ochraně jejich zájmů zástupce z řad advokátů.

S ohledem na datum publikace usnesení odvolacího soudu i rozhodné znění (to je ve znění od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017, viz již výše) bylo dovolání proti takovému usnesení objektivně přípustné.

Soud prvního stupně svým usnesením ze dne 29. 11. 2019, č. j. -309, žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvolili zástupce z řad advokátů, a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2017, č. j. -123.

Podle a 2 musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení žalobkyně toto nevyplývá a jiné y, které takové zastoupení nebo případné právnické vzdělání žalobkyně prokazují, nebyly předloženy. Žalobkyně pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění výzvy poučena.

Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015).

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle pro to, aby žalobcům byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že žalobci nesplňují předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu Proti závěru o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků svědčí zejména okolnost známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobci dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívají všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Ke dni tohoto rozhodnutí tak dovolací soud eviduje ve vztahu k žalobci a) ve svých administrativních rejstřících 224 položek, u žalobkyně b) jde o 125 položek. Jimi podané mimořádné opravné prostředky jsou vesměs odmítány jako nepřípustné. Takové počínání žalobců lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. ), kterémužto závěru nasvědčuje i obsah mnoha podání žalobců v procesním spisu.

Protože žalobci nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle , nesplňují ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalobcům nelze ustanovit advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobci přes výzvu soudu neodstranili nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o dovolání směřujícím proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2017, č. j. -123, zastavil. Nebylo třeba přihlížet k opakujícím se návrhům, aby žalobcům byl ustanoven zástupce, platí pro ně bezezbytku závěry, k nimž dospěl Okresní soud ve Frýdku-Místku ve svém usnesení ze dne 26. 3. 2019, č. j. -257, pokud řízení o opakujících se žádostech pro překážku věci rozhodnuté zastavil a jím vydané usnesení bylo jako věcně správné potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 7. 2019, č. j. -305.

Odvolací soud dále svým pozdějším usnesením ze dne 23. 1. 2019, č. j. -222, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. 9. 2018, č. j. -190, jímž byla zamítnuta žádost žalobců o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a jímž současně byla zamítnuta i žádost o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

I toto usnesení odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, které Nejvyšší soud podle , , ve znění nyní účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Jelikož dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2019, č. j. -222, není podle přípustné, není ve vztahu k němu třeba zkoumat ani splnění podmínky povinného zastoupení žalobců ( ), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.

O náhradě nákladů dané fáze řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí ( ).

Na soudu prvního stupně nyní bude, aby podle a , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti podatelů za dovolací řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 5. 2020

JUDr. František Ištvánek předseda senátu