Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1629/2020

25 Cdo 1629/2020-941

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobkyně: M. V., narozená XY, bytem XY, zastoupená advokátem Mgr. Ing. Janem Šelderem advokátem se sídlem Thámova 402/4, Praha, proti žalované: M. M., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, advokátem se sídlem Kobližná 19, Brno, o 200.000 Kč, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2020, č. j. -912, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobkyně napadla dovoláním usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2020, č. j. -912, potvrzující usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 3. 9. 2019, č. j. -886, jímž bylo rozhodnuto o zastavení řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018, č. j. -797, pro nezaplacení soudního poplatku. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatoval, že žalobkyně v soudem stanovené přiměřené patnáctidenní lhůtě nezaplatila na základě výzvy soudu (obsahující náležité poučení o následcích nesplnění poplatkové povinnosti) soudní poplatek z dovolání. Žádost dovolatelky o osvobození od soudních poplatků (podaná dne 7. 11. 2018) pro dovolací řízení přitom již byla pravomocně zamítnuta usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 4. 2019, č. j. -844, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2019, č. j. -856, s ohledem na zjevnou neúspěšnost podávaného mimořádného opravného prostředku v kontextu vývoje projednávaného sporu. O opakované žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků ze dne 15. 8. 2019 pak soud zvláště nerozhodoval, jelikož neobsahovala žádné podstatné nové skutečnosti, což soudy obou stupňů zhodnotily v rámci usnesení o zastavení řízení.

Nejvyšší soud podle věty první dovolání žalobkyně odmítl, neboť neobsahuje zákonem požadovaný údaj, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat. Dovolatelka pouze cituje ustanovení , aniž by konkrétně uvedla, jaká ze zákonem daných eventualit přípustnosti dovolání a jak konkrétně by měla být naplněna. Přitom z konstantní rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že k projednání dovolání pouhá citace textu (či jeho části) nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. ), nevymezuje-li dovolání konkrétním způsobem podmínku přípustnosti dovolání. Uvedený nedostatek navíc prohlubuje i to, že tři ze čtyř ohlášených předpokladů přípustnosti dovolání se navzájem vylučují (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. ). Dovolací soud přitom není oprávněn si otázku ve smyslu vymezit sám, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. ). Z judikatury Ústavního soudu se pak podává, že pokud vyžaduje, aby Nejvyšší soud posoudil splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ). Schází-li totiž (navzdory výslovným požadavkům v ) v dovolání účastníka vymezení, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, jakož i důvodu dovolání ( až 238a, ), není Nejvyšší soud oprávněn dovolání věcně přezkoumat, jinak by porušil ústavně zaručené právo druhé strany na soudní ochranu podle d (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ). Potřebný údaj nelze dovodit ani z dalšího obsahu dovolání, které navíc nevymezuje dovolací důvod způsobem uvedeným v , protože žalobkyně neoznačuje právní otázku, kterou měl odvolací soud posoudit nesprávně. Její námitky předně rozporují konstatování soudů, že z její strany byla podána v rámci tohoto dovolacího řízení (zahájeného podáním ze dne 5. 11. 2018) žádost o osvobození od soudních poplatků opakovaně (jež přitom má jednoznačnou oporu ve spise, stejně jako tomu odpovídající postup soudů v judikatuře – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. nebo ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. ), a dále se toliko vyslovují obecně k významu institutu osvobození od soudních poplatku a kritériu zjevné bezúspěšnosti, aniž by však relevantně zpochybňovaly právní závěry (způsobilým dovolacím důvodem je však pouze nesprávné právní posouzení věci - ) odvolacího soudu, o něž se opírá rozhodnutí o zastavení řízení. Způsobilým uvedením zákonných náležitostí dovolání a vymezením předpokladu přípustnosti dovolání není ani pouhá citace nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. , vyslovujícího se k procesně odlišné situaci, na niž ani sama dovolatelka nenavazuje poukazem na právní otázku, jejíž řešení by ve světle daného nálezu nemělo obstát.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 6. 2020

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu