Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 83/2018-78

KSPH 60 INS XY60 ICm XY29 ICdo 83/2018-78

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškovév právní věci žalobce SILMETPříbram a. s.,se sídlem v Příbrami III 168, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 26210428,zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, PSČ 261 01, proti žalovaným 1/JUDr. Ing. Pavlu Fabianovi, se sídlem v Brně, Marešova 304/12, PSČ 602 00,jako insolvenčnímu správci dlužnice M. B.,zastoupenémuJUDr. Martinou Hladíkovou,advokátkou, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1082/8, PSČ 110 00, a 2/ M. B., narozené XY, bytem XY,zastoupené Mgr. Vlastislavem Kusákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, PSČ 110 00, o určení pravosti a výše pohledávky, vedené uKrajského soudu v Praze pod sp. zn.60 ICm XY,jako incidenční spor v insolvenční věci druhé žalované, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. března 2017, č. j. 60 ICm 3 XY, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne8. února 2018, č. j.60 ICm XY, 101 VSPH XY ( XY), ve znění usnesení ze dne 12. února 2018, č. j. 60 ICm XY, 101 VSPH XY ( ), takto:I. Řízení „o dovolání“ proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. března 2017, č. j. 60 ICm XY, se zastavuje.II. Dovolání se odmítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobce (SILMET Příbram a. s.) domáhal určení, že jeho nevykonatelná pohledávka ve výši 337 911,23 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužnice (M. B.) přihláškou č. 13, je po právu (bod I. výroku).

2/ Uložil žalobci zaplatit prvnímu žalovanému (JUDr. Ing. Pavlu Fabianovi, jako insolvenčnímu správci dlužnice) na náhradě nákladů řízení částku 932,11 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod II. výroku).

3/ Uložil žalobci zaplatit druhé žalované (dlužnici) na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (bod III. výroku).

Insolvenční soud- vycházeje z ustanovení a , (dále též jen „obč. zák.“), a ze závěrů rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2007, sp. zn. [jde o rozhodnutí uveřejněné pod číslem 24/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 24/2008“), které je, stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu] - dospěl k závěru, že tím, že žalobce uzavřel dne 3. července 2012 s manželem druhé žalované (V. B.) rámcovou kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva“), mu nevznikla žádná pohledávka vůči druhé žalované,kterou by mohl přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na její majetek.Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že závazek vzniklý z kupní smlouvy tvoří společné jmění manželů.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem (ve znění opravného usnesení):

1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

2/ Uložil žalobci zaplatit prvnímu žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně (druhý výrok).

3/ Uložil žalobci zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (třetí výrok).

Odvolací soud konstatoval, že sporná pohledávka představuje smluvní úroky z prodlení a náklady řízení, pravomocně přiznané žalobci vůči bývalému manželu druhé žalované. Jde tedy o vykonatelnou pohledávku z titulu příslušenství pohledávky z nezaplacené kupní ceny. Dále uvedl, že Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. ledna 2017, č. j. 60 ICm XY, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. května 2017, č. j. 103 VSPH XY, určil, že žalobce nemá za druhou žalovanou vykonatelnou pohledávku z kupní ceny (jistiny). Odvolací soud se ztotožnil se závěry rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. května 2017 a dodal, že shodný závěr zaujal Nejvyšší soud v rozsudku „č. j.“ [jde o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2015, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 60/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, (dále jen „R 60/2016“)].

Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně i proti rozsudku insolvenčního soudu podal žalobce dovolání,jehož přípustnost vymezuje na základě , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešeníprocesní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která má být dovolacím soudem vyřešena jinak. Konkrétně jde o otázku, zda a jakým způsobem lze v insolvenčním řízení uplatnit pohledávku za manželem dlužníka. Odvolacímu soudu vytýká dovolatel nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod dle )a požaduje, aby Nejvyšší soudrozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně je změnil v tom duchu, že se žaloba zamítá.

Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku insolvenčního soudu Nejvyšší soud zastavil podle věty před středníkem, a věty první , když k projednání takového dovolání není dána funkční příslušnost soudu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež mohlo být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , Nejvyšší soud odmítl podle a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovolatelem zpochybněno (tj. výklad ustanovení § 143 odst. 1 písm. b/ a § 145 odst. 3 obč. zák. a řešení otázky, zda lze v insolvenčním řízení uplatnit pohledávku za manželem dlužníka), zcela odpovídá závěrům formulovaným v R 60/2016, na který přiléhavě odkazoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž odvolací soud.

V něm Nejvyšší soud - navazuje potud na závěry, jež k výkladu a obč. zák. zformuloval již v R 24/2008 - vysvětlil, že tím, že uzavřel s dlužníkem smlouvu, nevzniká věřiteli podle právní úpravy institutu společného jmění manželů v (ve znění účinném do 31. prosince 2013) za trvání dlužníkova manželství žádná pohledávka vůči manželu dlužníka, i když závazek, který na sebe dlužník takovou smlouvou převzal, je závazkem, který tvoří společné jmění manželů ve smyslu obč. zák. To platí bez zřetele k tomu, zda vůči (obligačnímu) dlužníku byla pohledávka z takové smlouvy věřiteli již přiznána pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím. Z titulu takto uzavřené smlouvy nemá věřitel žádnou pohledávku, kterou by mohl přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek manžela obligačního dlužníka. V poměrech upravených by důvod přijmout jiný (od závěru formulovaného pro mimoinsolvenční poměry v R 24/2008 odlišný) závěr (že věřitel má jen proto pohledávku i vůči manželu obligačního dlužníka), byl dán, jen kdyby určoval jinak . Žádné ustanovení však důvod vykládat uvedenou problematiku jinak (než v R 24/2008) pro insolvenční poměry nezakládá.

Tamtéž Nejvyšší soud dodal, že neměl-li věřitel žádnou pohledávku vůči manželce obligačního dlužníka před zahájením insolvenčního řízení vedeného na její majetek, nestal se majitelem pohledávky, kterou by mohl (v době od zahájení insolvenčního řízení do uplynutí propadné lhůty učené rozhodnutím o úpadku) přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek manželky obligačního dlužníka, ani dnem zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek manželky obligačního dlužníka.

K závěrům vysloveným v R 60/2016 se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 27. února 2018, sp. zn. , nebo v usnesení ze dne 26. dubna 2018, sen. zn. .

Na výše uvedených (v rozhodovací činnosti dovolacího soudu ustálených) závěrech, přitom nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit ani na základě argumentace předestřené dovolatelem v projednávané věci.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku;  účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2020

                                                                               JUDr. Petr Gemmel                                                                              předseda senátu