Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1182/2020

33 Cdo 1182/2020-111

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce J. F., bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, nám. Svobody 77/12, proti žalovanému J. S., místem podnikání XY(identifikační číslo osoby XY), zastoupenému JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem se sídlem v Hustopečích, Dobrovského 56/7, o zaplacení 42.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. listopadu 2019, č. j. -99, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 42.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že odstoupil od ústní smlouvy o dílo a požaduje vrácení plnění.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. 11. 2019, č. j. -99, potvrdil rozsudek ze dne 18. 3. 2019, č. j. -71, kterým Okresní soud ve Znojmě zamítl žalobu o zaplacení 42.000 Kč se specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno; tuto otázku je povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé z nich zvlášť.

Spojuje-li dovolatel přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen; není-li tomu tak, dovolání pro jejich řešení nemůže být podle přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. ). Takovými nejsou žalobcem formulované otázky 1) že „nebyl doposud definován rozdíl mezi studnou, průzkumným vrtem a zkušebním vrtem po stránce fyzické nikoli právní“, 2) že „nebyla doposud stanovena minimální vydatnost vodního přítoku do studny nebo vrtu jako minimální tak, aby bylo vrt nebo studnu rozumně a efektivně využívat k jejich účelu“, ani3)že „nebyla doposud stanovena minimální doba trvání čerpací a stoupací zkoušky k nespornému prokázání množství a vydatnosti vodního zdroje – přítoku do studny nebo vrtu, aby bylo vrt nebo studnu rozumně a efektivně využívat k jejich účelu“. Nejde totiž o otázky hmotného nebo procesního práva.

Nadto nelze přehlížet, že žalobce v dovolání neuplatnil způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Právní závěr odvolacího soudu, že žalovanému (zhotoviteli) vznikl nárok na zaplacení ceny díla, neboť povinnosti z ústní smlouvy o dílo splnil, totiž zpochybňuje výhradně skutkovými námitkami. Odvolací soud totiž vyšel ze zjištění, že účastníci se dne 6. 2. 2016 ústně dohodli, žalovaný provede na pozemku žalobce zkušební (průzkumný) vrt za cenu 900 Kč za 1 m hloubky vrtu. Žalovaný virgulí vyhledal prameny, provedl vrt do hloubky 60 metrů a žalobce mu zaplatil sjednanou zálohu 42.000 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by odměna žalovaného byla podmíněna vydatností vrtu či zajištěním soběstačnosti spotřeby vody pro rodinný dům, jak prosazuje žalobce. Oproti tomu žalobce prosazuje, že si u žalovaného objednal zbudování studny, která bude dávat na základě měření nejméně 1600 až 2000 litrů vody za 24 hodin. Pomíjí, že dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů z hlediska jejich zákonnosti, závažnosti a věrohodnosti (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ), nelze úspěšně v dovolacím řízení zpochybnit. Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 5. 2020

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu