Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1128/2020

23 Cdo 1128/2020-428

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s. r. o., se sídlem v Kraslicích, Pohraniční stráže 367, identifikační číslo osoby 25241800, zastoupené JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Jateční 2121/6, proti žalovanému J. H., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o zaplacení 348 113 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2019, č. j. -402, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se v řízení na žalovaném domáhala zaplacení částky 348 113 Kč s příslušenstvím jako dlužné ceny za odběr tepelné energie a teplé užitkové vody, které žalobkyně dodávala do domu vlastněného žalobcem v období od roku 2008 do roku 2011.

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. 3. 2019, č. j. -365, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 6. 2019, č. j. -375, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 348 113 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 191 986,50 Kč (výrok II).

Vrchní soud jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 27 165,95 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 ), dále jen „ “, odmítl.

Ve vztahu k námitce žalovaného, že věc měla být posouzena dle ustanovení , , neboť žalovaný ve vztahu s žalobkyní nevystupoval jako podnikatel, žalovaný v dovolání neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle je dovolatel povinen v dovolání pro každý dovolací důvod vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné ( ). Pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu ani citace (části) textu ustanovení nepostačují (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ). Dovolání tak v části obsahující výše uvedené námitky trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a dovolací soud k němu proto v uvedené části nemohl přihlížet

Namítá-li žalovaný, že žalobkyně v řízení neprokázala jaké množství tepelné energie a užitkové vody dodala do domu žalovaného, nejde o zpochybnění právního posouzení věci, ale o námitku vůči zjištěnému skutkovému stavu, která není vzhledem k způsobilým dovolacím důvodem.

Podle názoru Nejvyššího soudu se v posuzované věci nejedná ani o výjimečný případ, kdy skutková otázka s ohledem na její průmět do základních lidských práv a svobod je způsobilá založit přípustnost dovolání podle Důkazům, které byly provedeny a následně zhodnoceny, odpovídají skutkové závěry, z nichž odvolací soud při právním posouzení vyšel, a není zde extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy a hodnocení důkazů není založeno na libovůli (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , a jeho usnesení ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. ).

Vady řízení namítané žalovaným (opomenutí námitek žalovaného vůči provedeným důkazům a nevyhovění žádosti o odročení jednání před odvolacím soudem z důvodu hospitalizace žalobce) nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání přípustné, což v posuzovaném případě není.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 5. 2020

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu