Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 725/2019

27 Cdo 725/2019-127

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele M. B., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Stránským, advokátem, se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, PSČ 190 00, za účasti Stavebního bytového družstva Praha, se sídlem v Praze 8, Střelničná 1861/8a, PSČ 182 00, identifikační číslo osoby 00034592, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Suttnerem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Střelničná 1861/8, PSČ 182 00, o prohlášení rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení navrhovatele za neplatné, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání družstva proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2018, č. j. -97, takto:

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2017, č. j. -67, zamítl návrh na prohlášení rozhodnutí shromáždění delegátů ze dne 9. 6. 2014 o vyloučení navrhovatele ze Stavebního bytového družstva Praha (dále jen „družstvo“) za neplatné (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatele rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že prohlásil rozhodnutí shromáždění delegátů ze dne 9. 6. 2014 o vyloučení navrhovatele z družstva za neplatné (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovolatel Nejvyššímu soudu předestírá toliko dvě otázky procesního práva, při jejichž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího a Ústavního soudu, a to otázku „nepřezkoumatelnosti“ napadeného rozhodnutí a dále otázku „porušení práva na spravedlivý proces, resp. porušení rovnosti účastníků, kdy odvolací soud nepřihlédl ke všem tvrzeným důkazům a skutečnostem“.

[5] Jak se podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. ).

[6] V poměrech projednávané věci je přitom z odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela zřejmé, proč (z jakých důvodů) odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, a dovolateli nic nebránilo, aby řešení otázek, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, Nejvyššímu soudu v souladu s předestřel.

[7] Druhou námitkou dovolatel pouze zpochybňuje hodnocení důkazů učiněné odvolacím soudem. To však se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení 132 nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem, a tedy ani důvodem vymezeným v (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. ; dále srov. v obdobných souvislostech za mnohé např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 7, ročníku 1997, části I., pod pořadovým číslem 1).

[8] Odvolací soud přitom žádné důkazy nepominul, pouze vyšel v souladu s ze stejných skutkových zjištění jako soud prvního stupně (že navrhovatel poukazoval v rozhodnou dobu peníze družstvu na dřívější - již zrušený - účet); za této situace nebyl povinen k těmto zjištěním provádět opětovně důkazy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu). Má-li dovolatel za to, že předložené stvrzenky byly „zfalšované“, brojí opět jen proti hodnocení důkazů (i soud prvního stupně při hodnocení důkazů považoval předložené originály stvrzenek za pravé, viz s. 4 rozhodnutí soudu prvního stupně).

[9] Nejvyšší soud nad rámec shora uvedeného dodává, že závěr odvolacího soudu, podle něhož lze s ohledem na specifické okolnosti projednávané věci (odvolacím soudem podrobně rozebrané) považovat vyloučení z družstva za nepřiměřené, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. , či ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. ).

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu