Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 570/2020

21 Cdo 570/2020-159

USNESENÍ

J. B.

EKOS Řevnice, spol. s r.o.

, se sídlem v Řevnicích, Na Bořích č. 1077, IČO 47551828, zastoupené JUDr. Lubošem Kunou, advokátem se sídlem v Praze 4, Táborská č. 65/29, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 12. 2016 č. j. -183, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. března 2019 č. j. -102, takto:

I. Dovolání žalobce

se

odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Luboše Kuny, advokáta se sídlem v Praze 4, Táborská č. 65/29.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019 č. j. -102 není přípustné podle ustanovení , neboť závěr odvolacího soudu o tom, že žalobcem uvedené skutečnosti a předložené důkazy (jestliže existovaly v průběhu původního řízení a mohly být použity, případně již byly v původním řízení žalobcem uplatněny) nepředstavují důvod pro obnovu řízení podle ustanovení , je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce „nových“ důkazů podle ustanovení srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2008 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011 sp. zn. , podle nichž skutečnosti a důkazy jsou, jak vyplývá z citovaného ustanovení, důvodem obnovy řízení pouze tehdy, jsou-li pro účastníka nové, tedy – řečeno jinak – jen v případě, že účastník, ačkoliv v době původního řízení objektivně vzato existovaly, je nemohl bez své viny použít, například proto, že o nich nevěděl, a ani jinak z procesního hlediska nezavinil, že nesplnil svou povinnost tvrzení; nemožností použít skutečnosti nebo důkazy bez své viny v původním řízení je míněna nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečnosti nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu a nejde tu o případy neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch skutečností a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno, srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 1973 sp. zn. , uveřejněné pod č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1975, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2005 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2013 sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Namítá-li dovolatel, že v původním řízení „nebyl řádně zastoupen, neboť jej soud nepoučil o možnosti podat žádost o ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení “, potom přehlíží, že žaloba na obnovu řízení je – jak vyplývá z ustanovení – prostředkem nápravy v pravomocně skončených věcech, v nichž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně; nelze se jí proto domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad. K tomu podle povahy rozhodnutí a povahy namítaného pochybení slouží jiné opravné prostředky - odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2011 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012 sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016 sp. zn. ). Uvedené platí i tehdy, kdyby namítaná procesní vada mohla mít podle názoru dovolatele za následek nesprávně zjištěný skutkový stav.

Závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení nemůže založit ani námitka žalobce, že „měl být poučen o možnosti požádat o ustanovení zástupce dle i v řízení o návrhu na obnovu řízení“. Uvedené tvrzení není dovolacím důvodem podle ustanovení , ale mohlo by (kdyby bylo důvodné) představovat jen tzv. jinou vadu řízeníve smyslu ustanovení ; k takové vadě však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 4. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu