Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 512/2020

26 Cdo 512/2020-153

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce O. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Suchardou, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/1, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, IČO 00006947, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 35 944 308 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2019, č. j. -128, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. října 2019, č. j. -128, potvrdil usnesení ze dne 22. července 2019, č. j. -86, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu a rozhodl o nákladech řízení účastníků; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalobce proti citovanému usnesení odvolacího soudu (k němuž se žalovaná písemně vyjádřila) není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “, neboť v něm nastolenou otázku, zda nárok na náhradu za nucené omezení vlastnického práva je nárokem z nesprávného úředního postupu, odvolací soud vyřešil (záporně) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Jde o právo na náhradu za nucené omezení vlastnického práva podle d, nikoliv o nárok podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 74/2013, stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 106/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. , či ze dne 21. září 2016, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze 4. dubna 2017, sp. zn. ). Jelikož uvedená otázka je v soudní praxi dlouhodobě ustálena, není důvod se od ní odchýlit a na tom nemohou nic změnit ani dovolatelovy poukazy na judikaturu vztahující se k aplikaci , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle odmítl pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 20. 4. 2020

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu