Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2947/2018

-238

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky M. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, PSČ 110 00, za účasti F.,se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Vratislavem Urbáškem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2017, č. j. -188, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Navrhovatelka je povinna zaplatit F., na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky i společnosti v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. (první výrok), změnil je ve výroku II. tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 51.606,50 Kč, jinak je v tomto výroku potvrdil (druhý výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož byla dovolatelce řádně a včas doručena pozvánka na valnou hromadu společnosti, neboť „skutečnost, že si písemnost navrhovatelka vyzvedla (z poštovní schránky) až s časovým odstupem, nelze klást za vinu svolavatelce valné hromady“, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. , ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. ).

[5] K námitce dovolatelky, podle níž z doručenky kurýrní služby nevyplývá, že zásilka přepravovaná kurýrem dne 1. 12. 2014 obsahovala pozvánku na valnou hromadu, dovolací soud uvádí, že žádný právní předpis neukládá společnosti povinnost označit zásilku obsahující pozvánku na valnou hromadu tak, aby z ní bylo patrné, že obsahuje takovou zásilku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2007, sp. zn. ). Tím spíše nelze po společnosti požadovat, aby tak označovala doručenky k takovým zásilkám. Nadto dovolatelka (podle obsahu spisu) netvrdila ani nedoložila, že by k datu 1. 12. 2014 obdržela od společnosti jakoukoli jinou zásilku, ani neuvedla, kdy a jakým jiným způsobem se k ní pozvánka na valnou hromadu měla dostat.

[6] Namítá-li dovolatelka, že na doručence je jako odesílatel uvedena společnost, nikoli její jednatelka, přestože dle společenské smlouvy společnosti svolává valnou hromadu jednatel (ustanovení čl. 7 odst. 1 pododst. 3), opomíjí, že pozvánka je právním jednáním společnosti, jež za společnost činí k tomu oprávněná osoba (jako její zástupce), tedy jednatel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. ).

[7] Bez vlivu na závěr o včasném a řádném doručení pozvánky na valnou hromadu dovolatelce je i skutečnost, že na doručence bylo nesprávně uvedeno jméno dovolatelky, a to „K.“. Dovolatelka totiž netvrdila (a taková skutečnost nevyplývá ani ze skutkových zjištění, z nichž vycházel odvolací soud), že by se na doručovací adrese zdržovala osoba s příjmením uvedeným na doručence kurýrní služby k zásilce. Přitom platí, že ne každé pochybení společnosti či jí zvoleného provozovatele poštovních služeb při odesílání, resp. doručování, zásilky obsahující pozvánku na valnou hromadu má skutečný dopad do práv společníka (jakožto adresáta zásilky). Drobná pochybení, která (s ohledem na okolnosti konkrétní věci) reálně nebrání společníku, aby se s obsahem pozvánky řádně a včas seznámil, zpravidla nelze považovat za vadu svolání valné hromady (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. ).

[8] Také další dovolatelkou zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož tvrzený důvod pro odvolání dovolatelky z funkce jednatelky byl naplněn a přijetím napadeného usnesení valné hromady nedošlo ke zneužití práv společníka, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. ). Odvolací soud, jakož i soud prvního stupně, se otázkou porušení povinností jednatelky dovolatelkou zabývaly a dovodily, že dovolatelka své povinnosti jednatelky porušila zejména tím, že nevedla řádně účetnictví společnosti a neumožnila druhé jednatelce a společnici provést fyzickou kontrolu majetku společnosti, k čemuž byla následně donucena až soudem nařízeným předběžným opatřením.

[9] Při formulaci námitky, podle níž nemohla být odvolána z funkce jednatelky pro tvrzené porušení povinností společníka, dovolatelka přehlíží, že mezi důvody, pro které byla usnesením valné hromady odvolána z funkce jednatelky, bylo právě (shora citované) porušení povinností jednatelky.

[10] Přípustnost dovolání nezakládají ani výtky dovolatelky, podle kterých odvolací soud neprovedl (popřípadě nezhodnotil) všechny jí navržené důkazy, jež byly (dle jejího názoru) nezbytné k objasnění skutkového stavu, čímž se měl dopustit tzv. opomenutí důkazů.

[11] Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že je výhradně na úvaze soudu, které z navržených důkazů provede (srov. větu druhou ), avšak neprovede-li je, musí náležitě vyložit, z jakých důvodů tak neučinil; samotné právo soudu rozhodovat o tom, které z navrhovaných důkazů podle provede, je projevem ústavního principu nezávislosti soudů dle y (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. , nebo také usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. ).

[12] V projednávané věci odvolací soud shledal dovolatelkou navrhované důkazy jako nepotřebné k prokázání skutkového stavu a tento svůj závěr také řádné zdůvodnil.

[13] Dovolatelka dále namítá, že plná moc udělená jednatelkou K. S. k zastupování společnosti v projednávané věci M. P. (dne 7. 4. 2015, č. l. 21) a poté V. U. (dne 14. 6. 2017, č. l. 173) je neplatná, neboť K. S. byla z funkce jednatelky odvolána na valné hromadě společnosti dne 17. 12. 2014 v 9:30 hodin a k udělení plných mocí již nebyla oprávněna. Touto námitkou však dovolatelka uplatňuje zmatečnostní vadu řízení ve smyslu , která podle výslovného znění věty druhé způsobilým dovolacím důvodem není a Nejvyšší soud k ní přihlédne pouze tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Nadto platí, že k takové vadě řízení by i u přípustného dovolání mohl Nejvyšší soud v dovolacím řízení přihlédnout (podle ), jen kdyby se týkala dovolatelky (srov. obdobně závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1998, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 69/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož např. i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 95/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Marek Doležal předseda senátu