Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3572/2019

29 Cdo 3572/2019-83

USNESENÍ

v právní věci žalobce

Státního fondu životního prostředí České republiky

, se sídlem v Praze 11, Kaplanova 1931/1, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 00020729, proti žalovanému  

Indra

-

Šebesta v. o. s.

, se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26919877, jako insolvenčnímu správci dlužníka CNGR s. r. o., identifikační číslo osoby 25709275, o zaplacení částky 3 851 862,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. května 2019, č. j. -71, t a k t o :

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 21. dubna 2017 se žalobce (Státní fond životního prostředí České republiky) domáhá po žalovaném (Indra-Šebesta v. o. s., jako insolvenčnímu správci dlužníka CNGR s. r. o.) zaplacení částky 3 851 862,60 Kč s úrokem z prodlení od 5. května 2014 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, představujícího plnění (žalobcem dlužníku vrácený odvod za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu) na základě právního důvodu, který odpadl (v důsledku zrušení rozhodnutí o vrácení přeplatku).

Usnesením ze dne 5. března 2019, č. j. -59, soud prvního stupně přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenčního soudu“) pod sp. zn. 198 ICm 2608/2017.

Soud prvního stupně - vycházeje z , (dále jen „ “), , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) - dospěl k závěru, že není oprávněn řešit otázku, zda žalobcem uplatněná pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou (jak tvrdí žalobce) nebo pohledávkou vzniklou před rozhodnutím o úpadku dlužníka (jak namítá žalovaný). Pro řízení tedy bude mít rozhodující význam výsledek sporu o povahu pohledávky, vedený u insolvenčního soudu pod sp. zn. 198 ICm 2608/2017.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Po stránce skutkové odvolací soud uzavřel, že k výzvě insolvenčního soudu ze dne 25. dubna 2017 žalobce podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí pohledávky za dlužníkem ve výši 3 851 862,60 Kč, řízení je vedeno u insolvenčního soudu pod sp. zn. 198 ICm 2608/2017 a není pravomocně skončeno. Odvolací soud - cituje , a - dovodil, že spornou otázku (zda uplatněná pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou) je povolán řešit výlučně insolvenční soud, a to na základě žaloby o určení pořadí pohledávky, kterou projedná jako incidenční spor. Jestliže řízení o určení pořadí pohledávky nebylo dosud pravomocně skončeno, je namístě řízení o žalobě na plnění dle přerušit podle

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení procesní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Dovolatel v dovolání (posuzováno potud podle obsahového hlediska) vznáší výhrady proti aplikaci odvolacím soudem. Namítá, že přerušení řízení podle tohoto ustanovení se týká zejména posouzení, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný dle jiných právních předpisů a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutí o osobním stavu. Dále dovolatel  - odkazuje na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2011, sp. zn. , a ze dne 29. června 2011, sp. zn. (které jsou, stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) - míní, že v dané věci není namístě ani postup podle , když soud prvního stupně si může spornou otázku sám vyřešit. Přitom poukazuje na skutečnost, že řízení vedené pod sp. zn. 198 ICm 2608/2017 trvá více jak dva roky.

Žalovaný ve vyjádření považuje rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhuje dovolání odmítnout nebo zamítnout.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání, jež nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle , vypočtených v a v posouzení dovoláním otevřené otázky (zda řízení o žalobě na plnění lze přerušit podle , je-li souběžně vedeno řízení o určení pořadí téže pohledávky), jde o věc dovolacím soudem výslovně neřešenou.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující zákonná ustanovení:

                                                          ( )

         Nově zahájená řízení

V době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory, ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170).

( )Právní moc rozhodnutí o úpadku

Po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a/ a podle § 140c.

( )

(1) V pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno.

(2) Řízení o žalobě podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a/; ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně.

Úprava obsažená v , a byla vtělena do s účinností od 1. ledna 2014 , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, a , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů.

)

(1) Soud řízení přeruší, jestliže

(…)

b/ rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit;

(…)

(2) Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže

(…)

c/ probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěrech, podle nichž:

1/ Využití institutu přerušení řízení lze chápat jako krok, jenž zřejmě povede k oddálení kýženého výsledku řízení (ve sporu se nepokračuje), leč je žádoucí se zřetelem k předmětu jiného (nejen) soudního řízení, jež je důvodem přerušení řízení. To se projevuje i v textu příslušných ustanovení . Tak v návěští odstavce 2 v se možnost soudu přerušit řízení podmiňuje tím, že soud „neučiní jiná vhodná opatření“ a následně se pak podle věty první pro případ, že řízení je přerušeno podle , vyžaduje, aby soud činil „všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá“. Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně odkazu na důvody usnesení ze dne 27. listopadu 2013, sen. zn. .

2/ Uplatní-li věřitel vůči dlužníku u obecného soudu žalobou pohledávku, která má být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou (aniž by šlo o incidenční spor), nebo pohledávku, na kterou se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášenou (aniž by šlo o incidenční spor), anebo pohledávku, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje ( ), teprve v době, kdy již trvají účinky rozhodnutí o úpadku (po okamžiku zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníka v insolvenčním rejstříku), jde o porušení zákazu formulovaného v . Za předpokladu, že stále trvají účinky rozhodnutí o úpadku, je po právní moci rozhodnutí o úpadku obecný soud povinen řízení o žalobě neprodleně zastavit podle , bez zřetele k tomu, zda úpadek dlužníka je následně řešen konkursem, reorganizací nebo oddlužením. Přitom není vyloučeno, že obecný soud bude aplikovat (musí aplikovat) ustanovení (coby důsledek porušení zákazu plynoucího z ) v situaci, kdy žaloba o pohledávce bude nepřípustně podána dokonce až po právní moci rozhodnutí o úpadku (kdykoli později, dokud trvají účinky rozhodnutí o úpadku). Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 128/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 128/2018“).

3/ Postup podle ve znění účinném od 1. ledna 2014 se uplatní i v insolvenčních řízeních zahájených před 1. lednem 2014. Podle se může postupovat i v případech, je-li mezi věřitelem a osobou s dispozičními oprávněními vedle sporu o pořadí i spor o pravost nebo výši uplatněné pohledávky. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2017, sp. zn. .

V důvodech posledně citovaného usnesení Nejvyšší soud dále ozřejmil, že ustanovení neposkytuje žádný podklad k úvaze o tom, že by snad věřitel, který má za to, že jím uplatňovaná pohledávka je opravdu pohledávkou za majetkovou podstatou, mohl sledovaného cíle (uspokojení uplatněné pohledávky jako pohledávky s právem na přednostní uspokojení), dosáhnout (tam, kde osoba s dispozičním oprávněním, respektive insolvenční soud, má udávané právo přednosti za pochybné) jinak než vyvoláním incidenčního sporu a úspěchem v něm.

Pro posouzení opodstatněnosti podaného dovolání je zásadní vyhodnotit, zda v dané věci byly splněny podmínky pro přerušení řízení podle (jak uzavřel soud prvního stupně) nebo podle (jak dovodil odvolací soud), či zda důvod pro přerušení řízení nebyl dán (jak též namítá dovolatel).

V projednávané věci jsou rozhodné skutkové reálie, podle nichž insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka usnesením ze dne 23. září 2013 (zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne), k výzvě insolvenčního soudu ze dne 25. dubna 2017 podal žalobcežalobu, kterou se domáhá určení, že jeho pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka ve výši 3 851 862,60 Kč je pohledávkou za majetkovou podstatou ( ), tento incidenční spor ( ) je veden u insolvenčního soudu pod sp. zn. 198 ICm 2608/2017 a není pravomocně skončen; žalobu o zaplacení částky 3 851 862,60 Kč s příslušenstvím podal žalobce u soudu prvního stupně dne 21. dubna 2017.

Ve výše ustaveném judikatorním rámci a v situaci vymezené popsanými procesními úkony žalobce a insolvenčního soudu Nejvyšší soud sdílí názor odvolacího soudu, že je namístě řízení přerušit podle , když rozhodnutí v této věci závisí na výsledku incidenčního sporu o určení pořadí uplatněné pohledávky. Tyto úvahy vychází z premisy, že závěr, že nejde o pohledávku za majetkovou podstatou, by zřejmě vedl (mohl vést) k zastavení řízení o žalobě podle (viz závěry obsažené v R 128/2018).

Budiž dodáno, že postup podle je v dané věci vyloučen již proto, že jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani coby řešení otázky předběžné).

Lze tedy shrnout, že v případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s dispozičními oprávněními veden jak spor o existenci (důvodnost, respektive „pravost“), případně výši pohledávky za majetkovou podstatou (na základě žaloby o zaplacení pohledávky podané u obecného soudu po rozhodnutí o úpadku dlužníka), tak spor o pořadí takové pohledávky (spor o to, zda jde o některou z pohledávek taxativně vypočtených v ) [na základě incidenční žaloby podané u insolvenčního soudu], může být výsledek sporu o zaplacení pohledávky závislý na výsledku sporu o určení pořadí pohledávky; proto je důvod přerušit řízení o zaplacení pohledávky podle do skončení incidenčního sporu o pořadí této pohledávky.

Jelikož právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je správné, Nejvyšší soud dovolání žalobce zamítl jako nedůvodné podle

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 3. 2020

Mgr. Milan Polášek předseda senátu