Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3214/2019

23 Cdo 3214/2019-191

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce Mgr. Marka Konečného, se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati 201, PSČ 760 01, IČO 68758570, insolvenčního správce dlužníka EcoHouse Czech a.s., se sídlem v Ostravě, Masná 1847/9, PSČ 702 00, IČO 24132969, zastoupeného Mgr. Radimem Janouškem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Šantova 2, PSČ 779 00, proti žalované LAWERS EKODOMY s.r.o., se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3299/3A, PSČ 702 00, IČO 03238733, zastoupené JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, PSČ 702 00, o zaplacení částky 425 667 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2019, č. j. -175, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění: ( )

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 12. 2017, č. j. -122, uložil žalované zaplatit žalobci částku 151 797 Kč do majetkové podstaty dlužníka EcoHouse Czech a.s., IČO 24132969, s 8,05% úrokem z prodlení z částky 151 797 Kč od 28. 7. 2016 do zaplacení (výrok pod bodem I), zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci do majetkové podstaty dlužníka EcoHouse Czech a.s., IČO 24132969, částku 273 870 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 273 870 Kč od 18. 2. 2016 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení z částky 151 797 Kč od 18. 2. 2016 do 27. 7. 2016 (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III a IV).

K odvolání obou účastníků řízení Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 5. 2019, č. j. -175, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I změnil tak, že žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 151 797 Kč do majetkové podstaty dlužníka EcoHouse Czech a.s., IČO 24132969, s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 28. 7. 2016 do zaplacení, se zamítá (výrok pod bodem I). Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II potvrdil (výrok pod bodem II) a změnil výroky o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky pod body III, IV a V).

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to v celém jeho rozsahu, podal žalobce dovolání. Ohledně přípustnosti dovolání odkázal na ustanovení (dále jen „ “) s tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolací důvod shledává dovolatel v nesprávném právním posouzení věci ve smyslu Dovolatel se nemůže ztotožnit s právními závěry odvolacího soudu, u kterého řízení vyústilo v rozsudek překvapivý pro oba účastníky. Dovolatel považuje dohodu uzavřenou dlužníkem a žalovanou o dodání stavebních profilů za smlouvu o vzájemném plnění a má za to, že pokud žalobce nesdělil ve lhůtě 1 měsíce, že trvá na pokračování smluvního vztahu, platí v souladu s ustanovením , , že odmítl plnění, a od smlouvy odstoupil. Dovolatel má za to, že prohlášením konkursu na majetek dlužníka odpadl právní důvod dodání materiálu.

Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření zpochybnila námitky žalobce, má za to, že ustanovení na skutkový stav zjištěný v tomto řízení nedopadá. Smlouvu účastníků hodnotí jako stále platnou kupní smlouvu a u žalované tudíž nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení. Dovolání hodnotí jako nepřípustné, neboť odvolací soud rozhodl v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Navrhla odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě ( ) oprávněnou osobou zastoupenou advokátem, nejprve posuzoval, zda dovolatel v dovolání podle vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle platí, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle i ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2014, sen. zn. ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Nejvyšší soud přitom již v usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či v usnesení ze dne 27. 8. 2015, sen. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , judikoval, že pokud má být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje.

Takový údaj se z dovolání nepodává, z obsahu žalobce ve svém dovolání žádnou právní otázku, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, výslovně nevymezil. Dovolatel pouze polemizuje s právním posouzením věci odvolacím soudem, aniž by jakkoliv konkretizoval relevantní právní otázku. Dovolací soud je přitom při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel nedostál ani v jiných částech dovolání (posouzeném z obsahového hlediska).

To, že má dovolatel jiný názor na právní závěry odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani v režimu (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu

Námitkami týkajícími se poučovací povinnosti soudu uplatňuje dovolatel vady řízení. Jediným způsobilým dovolacím důvodem, který může založit přípustnost dovolání, je však dovolací důvod podle , tedy že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pouze z hlediska tohoto dovolacího důvodu lze posuzovat přípustnost dovolání. Podle věty druhé k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné. Uvedená námitka přípustnost dovolání založit nemůže, i kdyby se soud vytýkaného procesního pochybení dopustil (srov. shodně např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2017, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 7. 11. 2014, sp. zn. , a další).

Pokud se týká dovolání směřující proti výrokům o náhradě nákladů řízení, dovolatel ani v této části dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Ze shora uvedeného vyplývá, že dovolání trpí vadou, která nebyla ve lhůtě podle věty první odstraněna, a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 3. 2020

JUDr. Zdeněk Des předseda senátu