Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3512/2019

33 Cdo 3512/2019-191

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně DEBT COLLECTORS s.r.o., se sídlem v Děčíně VI, Na Stráni 545/40 (identifikační číslo 254 46 061), zastoupené JUDr. Otakarem Pazdziorou, advokátem se sídlem v Děčíně, Řetězová 195/2, proti žalované H. T., bytem XY, zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci II, U Soudu 363/10, o 687.670 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 6. 5. 2019, č. j. -167, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Předmět žaloby vymezila žalobkyně jako část plnění, které zhotovitelka vyúčtovala žalované fakturou č. 2011257 (636.281 Kč cena díla, 51.389 Kč smluvní pokuta).

Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 18. 7. 2018, č. j. -145, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 687.670 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a žalobkyni zavázal k náhradě nákladů řízení ve výši 86.674 Kč.

Rozsudkem ze dne 6. 5. 2019, č. j. -167, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 13.746 Kč. Odvolací soud uzavřel, že skutková zjištění soudu prvního stupně nejsou podřaditelná hypotéze hmotněprávní normy, která by zakládala právo žalobkyně na požadované plnění. Nárok uplatněný v žalobě nemá oporu ve smluvních ujednáních zhotovitelky a objednatelky, nelze jej opřít o ustanovení o bezdůvodném obohacení ( a násl. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“) a nelze ho přiznat ani podle obč. zák., tedy jako vypořádání stran smlouvy o dílo, které nebylo dokončeno pro překážku na straně objednatelky.

Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b/ a .

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Z obsahu spisu se podává, že zhotovitelka (Děčínský stavební podnik s.r.o., identifikační číslo 477 81 483) se zavázala za cenu podle nabídkového rozpočtu (1.803.617 Kč včetně daně z přidané hodnoty) provést pro žalovanou (objednatelku) „novostavbu RD UNO 2 na p. č. XY, XY - hrubou stavbu“. Strany se dohodly, že žalovaná zaplatí cenu postupně na základě daňových dokladů (faktur) tak, že po oboustranném odsouhlasení soupisů skutečně provedených prací a dodávek vystaví zhotovitelka měsíční faktury se splatností do čtrnácti dnů od jejich doručení objednatelce. Fakturu z 8. 12. 2011 č. 2011257 na částku 1.208.677 Kč se splatností do 22. 12. 2011, která zahrnovala i práce k datu vystavení neprovedené, žalovaná uhradila jen zčásti. Přestože zhotovitelka hrubou stavbu nedokončila, právní vztah ze smlouvy žádná ze smluvních stran neukončila. Děčínský stavební podnik s.r.o. smlouvou z 5. 6. 2013 postoupil žalobkyni pohledávku ze smlouvy o dílo za objednatelkou ve výši 747.670 Kč a žalovanou o postupu písemně vyrozuměl. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 10. 2017, č. j. -114, s odkazem na ustanovení , b/, , 3 a žalobkyni vyzval aby doplnila skutková tvrzení: 1) na základě jakých skutečností požaduje zaplacení žalované částky (např. platba po dokončení a předání díla, plnění po odstoupení od smlouvy o dílo některou ze smluvních stran, případně z titulu sjednaných záloh na cenu díla), 2) jak dospěla k výši požadovaného peněžního plnění, tj. jaké části díla (práce) zhotovitelka provedla a jaké konkrétní částky za ně požaduje, 3) aby u jednotlivých částí díla (prací) uvedla, o které položky podle nabídkového rozpočtu, který byl přílohou smlouvy o dílo, se jedná, 4) aby tvrdila skutečnosti rozhodné z hlediska splatnosti požadované částky, a aby označila důkazní prostředky k prokázání uvedených skutečností. Součástí výzvy bylo poučení, že nedoplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů může mít za následek neúspěch ve sporu.

Námitka dovolatelky, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky procesního práva (plnění poučovací povinnosti podle a ), není důvodná. Soud prvního stupně řádně vyzval žalobkyni, která se stala věřitelkou pohledávky zhotovitelky ze smlouvy o dílo, aby dotvrdila skutečnosti významné pro rozhodnutí o jejím nároku, ve výzvě konkrétně ozřejmil, které skutečnosti považuje za rozhodné z hlediska možné aplikace právní normy, rovněž ji vyzval k označení důkazních prostředků a poučil ji o následcích nedostatečného dotvrzení či nenavržení důkazů. Odvolací soud se přitom ztotožnil s postupem soudu prvního stupně a ve věci nezaujal jiný právní názor (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. , ze dne 8. 11. 2011, sp. zn. , ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. ).

K výtce, že odvolací soud zatížil řízení vadou, nezohlednil-li to, že soud prvního stupně neprovedl důkazy navržené žalobkyní, aniž svůj postup zdůvodnil, by dovolací soud mohl přihlédnout jen, pokud by dovolání bylo přípustné ( ). Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu (tj. o otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí záviselo), nýbrž o otázku případné existence či neexistence tvrzené vady řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. ).

Nepřednesla-li dovolatelka žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by založila přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 3. 2020

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu