Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 541/2020

21 Cdo 541/2020-79

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci zástavní věřitelky OMV Česká republika, s. r. o. se sídlem v Praze 4 - Nuslích, Štětkova č. 1638/18, IČO 48038687, zastoupené JUDr. Vladimírem Čížkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jindřišská č. 937/16, proti zástavní dlužnici ERNEKS INVEST s. r. o. se sídlem v Čestlicích, Průhonická č. 222, IČO 27105075, zastoupené Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října č. 3117/61, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. října 2019, č. j. -58, takto:

Dovolání zástavní dlužnice se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2019, č. j. -58, jímž bylo usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2019, č. j. -41, změněno tak, že „řízení se nepřerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. “, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v závěru, že v projednávané věci nejsou dány důvody pro přerušení řízení podle ustanovení do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. (o určení, že „zástavní právo zapsané do katastru nemovitostí na základě zástavní smlouvy ze dne 31. 1. 2011 neexistuje“)] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. při obdobné právní úpravě řízení o soudním prodeji zástavy v ustanoveních - , ve znění účinném do 31. 12. 2013, například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 37/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 58/2008 Sbírky soudních rozhodnutí s stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. , nebo – již ve vztahu k právní úpravě řízení o soudním prodeji zástavy obsažené v ustanoveních -358 , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. ř. s.) - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. , a v nich vyjádřený právní názor, že v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, že tyto rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto) a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné; k otázce předpokladů rozhodných pro možnost řízení přerušit podle ustanovení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. , v jehož odůvodnění byl vysloven právní názor, že ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, že byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, popřípadě že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné, a že dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o přerušení (nepřerušení) řízení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti, dále též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. , anebo– přímo ve vztahu k možnosti přerušení řízení o soudním prodeji zástavy - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo ve smyslu ustanovení z. ř. s. (dříve ) doloženo zástavní právo k zástavě, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak - jak vyplývá z povahy řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy - jen tehdy, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 113/2013 v časopise Soudní judikatura), a obdobná úvaha platí i při zkoumání toho, zda byla doložena zástavním právem zajištěná pohledávka (má-li být právním titulem zajištěné pohledávky smlouva).To, že důvod neplatnosti smlouvy vyšel z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo, znamená, že je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti smlouvy, neboť povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení z. ř. s. (dříve v ) neumožňuje soudu provést dokazování k takovým sporným tvrzením (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. ).

Zpochybňuje-li zástavní dlužnice v dovolání závěry odvolacího soudu vycházející z ustálené judikatury soudů, když uvádí, že „nařízením exekuce i v případě absolutně neplatné zástavní smlouvy by vznikly nevratné kroky, které by nebylo možno již napravit ani zhojit návrhem na zastavení exekuce“, že „rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s rozhodnutím „NS , kde nelze nařídit soudní prodej zástavy v případě absolutně neplatné zástavní smlouvy“, a že „soud při zkoumání, zda bylo ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. s. ř. doloženo zástavní právo k zástavě, vždy přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“, a když z toho dovozuje, že řízení o soudní prodej zástavy by mělo být přerušeno až do pravomocného skončení řízení vedeného Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. , v němž je řešena otázka, „existence zástavního práva“, pak přehlíží, že v řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fázi soudního prodeje zástavy) se dokazování ke skutečnostem, jimiž zástavní dlužník zpochybňuje zástavní právo, neprovádí, a to ani v případě, že zástavní dlužník rozhodné skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. popírá. Zástavní dlužnicí uváděné okolnosti, které jsou předmětem řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , nejsou významné pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy, ale - jak vyplývá z výše uvedené judikatury (která byla shledána ústavně souladnou – srov. například nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 2995/11, usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 4. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2019. sp. zn. ) - teprve ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy. Pro přerušení řízení o soudním prodeji zástavy podle ustanovení proto – jak správně dovodil odvolací soud – nejsou dány důvody.

V usnesení ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. , Nejvyšší soud řešil otázku,zda lze ve smyslu ustanovení (nyní z. ř. s.) doložit zástavní právo k zástavě smlouvou o zřízení zástavního práva, z jejíhož obsahu je bez dalšího nepochybné, že jde o absolutně neplatný právní úkon; v uvedené věci byl důvod neplatnosti smlouvy o zřízení zástavního práva zřejmý bez dalšího (zástavní právo bylo zřízeno v rozporu se zákonem). Závěr přijatý v rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , proto na danou věc aplikovat nelze, neboť o takovou situaci se v nyní posuzované věci nejedná (z obsahu zástavní smlouvy není bez dalšího nepochybné, že jde o neplatný právní úkon; posouzení její neplatnosti vyžaduje provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti nebo uzavření smlouvy).

K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení není způsobilá ani námitka, kterou dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný - uveden v ustanovení , a z níž nevyplývá žádná rozhodná právní otázka ve smyslu ustanovení [namítá-li tzv. jinou vadu řízení spočívající v tom, že „odvolací soud svoje rozhodnutí dostatečně nezdůvodnil, když pouze odkazuje na rozhodnutí NS“, a že „z odvolacího rozhodnutí nevyplývá především, jakými úvahami se odvolací soud řídil, a to především vzhledem ke střetu odvolacím soudem použité judikatury a prvostupňovým rozhodnutím použitým judikátem NS “].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zástavní dlužnice podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 3. 2020

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu