Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 144/2020

21 Cdo 144/2020-189

USNESENÍ

J. B.

P. B.

, se sídlem v XY, IČO XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Kratochvílem, advokátem se sídlem v Kraslicích, Tyršova č. 194, o zaplacení 24.508,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. září 2019, č. j. -169, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 9. 2019, č. j. -169, podle ustanovení odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení , a v dovolacím řízení nelze pro uvedený nedostatek pokračovat.

Dovolatelka nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale zpochybňuje především skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že žalobce doručil žalované podání datované 25. 9. 2017, jehož obsahem bylo okamžité zrušení pracovního poměru s uvedením důvodu spočívajícího v nevyplacené mzdě nebo její části, že žalovaná se určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalobce jako zaměstnance žalobou nedomáhala, že nelze považovat žalobcovo jednání při skončení pracovního poměru okamžitým zrušením za zneužití práva, když z nekonkrétně určené platby žalované ze dne 11. 8. 2017 a z více žalobcem uplatněných nároků, nemohl žalobce poznat, že nárok na vyplacení dlužné mzdy a náhrady mzdy je již zcela uspokojen, a že uplatnil-li žalobce řádně skončení pracovního poměru okamžitým zrušením, náleží mu „odstupné“; žalovaná nesouhlasí s hodnocením důkazů, předestírá vlastní (odlišná) skutková zjištění (že „okamžité zrušení pracovního poměru jí nebylo doručeno“, že „proto nemohla podat žalobu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru“, že „žalobce věděl co a za jaké období je mu žalovanou dopláceno“, že „žalovaná nekrátila nároky žalobce úmyslně a ihned po právní moci rozhodnutí kontrolního orgánu zjednala vůči žalobci nápravu a dlužnou mzdu žalobci dne 11. 8. 2017 vyplatila“), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že „zrušovací jednání žalobce je svévolné uplatňování a zneužití práva, a protože důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru neexistoval, je nárok na odstupné neoprávněný“). Žalovanou nastolená otázka „doručování zaměstnance zaměstnavateli“ však přípustnost dovolání podle ustanovení založit nemůže, neboť žalovaná vychází z jiného skutkového stavu.

Rozhodnutí odvolacího soudu je ostatně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. , uveřejněný pod č. 126/2000 v časopise Soudní judikatura, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2017, sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. , z jejichž odůvodnění (mimo jiné) vyplývá, že chování směřující k zákonem předpokládanému výsledku není zneužitím výkonu práva (a tedy ani výkonem práva v rozporu s dobrými mravy), i když je jeho vedlejším následkem vznik majetkové, popř. nemajetkové újmy na straně dalšího účastníka právního vztahu, za zneužití výkonu práva lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu].

Dovolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné podle ustanovení , protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 3. 2020

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu