Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3318/2019

33 Cdo 3318/2019-141

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně J. N.,bytem XY, zastoupené Mgr. Lumírem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 2, Belgická 196/38, proti žalované A. L., bytem XY, zastoupené JUDr. Mgr. Helenou Horskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 792/40, o 300.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, č. j. -102, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 25. 10. 2018, č.j. -35, uložil žalované zaplatit žalobkyni 300.000 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 1. 4. 2018 do zaplacení; současně ji zavázal k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 62.432 Kč.

Rozsudkem ze dne 27. 3. 2019, č.j. -102, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 23.716 Kč. Právní vztah účastnic odvolací soud podřadil ustanovením a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a uzavřel, že zapůjčitelka (žalobkyně) má vůči vydlužitelce (žalované) právo na vrácení peněžité zápůjčky.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b/ a .

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud vyšel z toho, že žalobkyně podle smlouvy poskytla žalované 7. 10. 2016 částku 200.000 Kč a 3. 11. 2016 částku 100.000 Kč; žalovaná se zavázala do března 2017 peníze vrátit. Prominutí dluhu dohodou účastnic nebylo v řízení prokázáno.

Námitky žalované uvedené v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o trvání dluhu ze smlouvy o zápůjčce. Podle dovolatelky „sled nepřímých důkazů o vývoji vztahů žalobkyně a žalované … svědčí o tom, že dluh z předmětné zápůjčky byl prominut.“ Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ( ) , dovolacímu přezkumu nepodléhají. Předloženou argumentací se tak žalovaná domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

K vadám řízení ve smyslu , věty druhé, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka splněna není, je bezcenná výtka týkající se absence poučení podle ve vztahu k tvrzením o rozsahu a výši odměny za péči poskytovanou žalobkyni a o splatnosti (započtení) vzájemné pohledávky.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 24. 3. 2020

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu