Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 3/2020

21 Cul 3/2020

USNESENÍ

III. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Ve věci vedené pod sp. zn. XY, 2 VSOL XY, projednává Vrchní soud v Olomouci (jako soud nadřízený) námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Aleny Knapilové.

Podáním ze dne 13. března 2019 (A-355) navrhla šestá insolvenční navrhovatelka S. F. přikázání věci Vrchnímu soudu v Praze z důvodu vhodnosti. K důvodům, pro které je podle šesté insolvenční navrhovatelky vhodné přikázat věc jinému soudu, patří změna trvalého bydliště dlužníka do Prahy, okolnost, že „dlužník má živnostenské oprávnění v provozovně na adrese XY“, dále podjatost soudce Vrchního soudu v Olomouci Mgr. Martina Hejdy, soustředění dlužníkova majetku „v obvodu“ Vrchního soudu v Praze, jakož i okolnost, že řada obchodních společností, v nichž figuruje dlužník, je zapsána u Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Usnesením ze dne 19. 12. 2019 č. j. 2 VSOL XY Vrchní soud v Olomouci vyzval dlužníka a věřitele přihlášené do insolvenčního řízení, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení k návrhu šesté insolvenční navrhovatelky vyjádřili. Usnesení bylo dne 19. 12. 2019 zveřejněno v insolvenčním rejstříku a lhůta k vyjádření dlužníka a přihlášených věřitelů uplynula dne 27. 12. 2019. V uvedené lhůtě se ani dlužník, ani žádný z vyzvaných věřitelů k postupu soudu nevyjádřili.

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 5. 1. 2020, který byl Vrchnímu soudu v Olomouci doručen dne 6. 1. 2020, se navrhovatel domáhá, aby Nejvyšší soud rozhodl, že „Vrchní soud v Olomouci je povinen ve lhůtě 5 dnů zaslat usnesení č. j. 2 VSOL XY ze dne 19. 12. 2019 zvlášť Dlužníku a přihlášeným věřitelům, jako osobám, které se k návrhu mají vyjádřit“, a že „Vrchní soud v Olomouci je povinen ve lhůtě 5 dnů upravit předkládací zprávu ze dne 2. 1. 2020 č. j. 2 VSOL XY v tom smyslu, že lhůta k vyjádření, stanovená v rámci usnesení č. j. 2 VSOL XY ze dne 19. 12. 2019, neuplynula marně ke dni 27. 12. 2019, když tato započne běžet ode dne zvláštního doručení Dlužníku a přihlášeným věřitelům“. Návrh odůvodnil tím, že usnesení vydané Vrchním soudem v Olomouci dne 19. 12. 2019 pod č. j. 2 VSOL XY nebylo v souladu s ustanovením doručeno zvlášť dlužníku a ostatním věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení jako osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat. Tím, že uvedené rozhodnutí nebylo dlužníku a věřitelům zvlášť doručeno, došlo podle navrhovatele ke „zřejmému porušení procesních práv dlužníka“ a k „narušení zákonného průběhu insolvenčního řízení“. Navrhovatel má za to, že nesprávným procesním postupem Vrchního soudu v Olomouci byly způsobeny průtahy v soudním řízení a podává návrh na určení procesní lhůty.

Vrchní soud v Olomouci ve vyjádření k návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu uvedl, že pro doručení usnesení s výzvou k vyjádření k postupu soudu, na základě kterého bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o delegaci věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení zvláštní způsob doručení nestanoví. Postup spočívající ve zveřejnění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 12. 2019 č. j. 2 VSOL XY v insolvenčním rejstříku proto považuje za správný.

Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu ( část věty před středníkem , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 14. 2. 2020, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. , uveřejněné pod č. 80 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

V posuzovaném případě nelze proto přehlédnout, že Nejvyšší soud již o návrhu šesté insolvenční navrhovatelky na přikázání věci z důvodu vhodnosti rozhodl usnesením ze dne 9. 1. 2020 č. j. XY, 29 NSČR XY tak, že věc vedená u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 2 VSOL XY se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze; důvody pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle nebyly shledány. Nejvyšší soud o návrhu rozhodl poté, co dospěl k závěru, že námitka nesprávnosti doručování usnesení vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 12. 2019 č. j. 2 VSOL XY není důvodná, neboť „podle věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Je tedy zřejmé, že v dané věci účastníci insolvenčního řízení neměli v řízení ničeho vykonat, bylo jen na jejich uvážení, zda se k podanému návrhu vyjádří. Výzvu k vyjádření k návrhu proto nebylo nutno doručovat účastníkům insolvenčního řízení zvlášť, jak nesprávně usuzuje dlužník. Nadto nelze přehlédnout, že návrh na delegaci byl zcela zjevně nedůvodný, proto bylo usnesení, kterým Vrchní soud v Olomouci vyzval k vyjádření se k tomuto návrhu, nadbytečné.“

Vzhledem k uvedenému potřeba provedení procesních úkonů, jichž se návrh navrhovatele na určení lhůty týká, není v probíhající fázi řízení nepochybná, resp. nejedná se o procesní úkony, které musí být ve věci podle zákona učiněny.

Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a , neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 3. 2020

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu