Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3110/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Karla Simona, zastoupeného Mgr. Janem Škopem, advokátem se sídlem Praha 5, Slivenecká 6, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2014 č. j. -82, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Průběh řízení a obsah ústavní stížnosti

1. Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatel pro tvrzené porušení ústavně zaručených práv - principu rovnosti garantovaného d (dále jen " "), práva vlastnit majetek podle y a práva na spravedlivý proces ve smyslu y - domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí obecného soudu.

2. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2014 č. j. -82 byla zamítnuta kasační stížnost směřující proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2014 č. j. -39, kterým došlo k zamítnutí žaloby stěžovatele na ochranu proti nečinnosti Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště v Českých Budějovicích. Nečinnost správního orgánu měla spočívat v neprovedení opravy údajů v katastru nemovitostí podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Opravu údajů zapsaných v katastru nemovitostí ve vztahu k pozemkům parc. č. X2 a parc. č. X1 v kat. úz. Třitim stěžovatel požadoval již ve svém podání ze dne 5. 10. 1998. Katastrální úřad opravil údaje katastru u pozemku parc. č. X1 a částečně rovněž u pozemku parc. č. X2, podle názoru stěžovatele však nebyly do souladu s listinami uvedeny všechny údaje týkající se pozemku parc. č. X2.

3. Obecné soudy konstatovaly, že ve věci nebyly naplněny podmínky pro uplatnění žaloby na ochranu před nečinností správního orgánu. Podání stěžovatele ze dne 1. 4. 2013, poukazující na neprovedení opravy údajů v katastru nemovitostí, bylo správními soudy posouzeno jako podnět podle , , ve znění pozdějších předpisů. Nedošlo jím tedy k zahájení správního řízení, v němž by měl správní orgán povinnost vydat rozhodnutí, jež by bylo možné vynucovat žalobou na ochranu proti nečinnosti. Ve správním soudnictví se lze žalobou na ochranu před nečinností správního orgánu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc posuzovat jinou nečinnost správního orgánu než nevydání rozhodnutí ve věci anebo osvědčení. Zákonná úprava poskytuje ochranu proti nečinnosti správního orgánu s důsledkem nerozhodování ve věci samé, nikoli však před jinými vadami správního řízení.

4. V ústavní stížnosti bylo argumentováno tím, že pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu byly splněny zákonem stanovené předpoklady. Katastrální úřad nedostál zákonné povinnosti vydat oznámení podle , tj. oznámit stěžovateli provedení nebo neprovedení opravy údajů katastru nemovitostí. K podnětu stěžovatele ze dne 1. 4. 2013 zůstal správní orgán zcela nečinný. Stěžovatel rovněž namítal, že neprovedením opravy všech údajů katastru nemovitostí ve vztahu k pozemku parc. č. X2 v kat. úz. Třitim nemohlo být řádně ukončeno ani správní řízení zahájené na základě podání ze dne 5. 10. 1998.

II.

Právní posouzení

5. Ústavní soud je podle y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů, a proto není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Samotný postup v řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva i jeho aplikace náleží obecným soudům. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy tyto svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod ovšem dosahuje jen taková interpretace a aplikace práva, jež se ocitla ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti.

6. Napadená rozhodnutí obecných soudů lze považovat za ústavně konformní výsledek soudního řízení správního. Právní závěr o nedostatku podmínek pro uplatnění žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle nevybočuje z kautel zákonnosti ani ústavnosti. Z dikce zákona se podává, že pravomoc soudů ve správním soudnictví je založena toliko v případě nečinnosti spočívající v nevydání rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení (shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2004 č. j. -50, aprobovaný usnesením Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2004

sp. zn.

). Správní soudy v posuzované věci řádným a legitimním způsobem odůvodnily, proč neshledaly nečinnost správního orgánu za způsobilou k přezkumu v rámci správního soudnictví. Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele proto Ústavní soud nezjistil.

7. Z výše řečených důvodů Ústavní soud rozhodl o návrhu stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tak, že jej jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. ledna 2015

Ludvík David, v. r.

předseda senátu