Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 393/2020

33 Cdo 393/2020-113

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně GasNet, s. r. o., se sídlem v Ústí nad Labem, Klíšská 940/96, identifikační číslo osoby 272 95 567, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti žalované M. Ch., narozené XY bytem XY, zastoupené JUDr. Radkem Navrátilem, advokátem se sídlem v Brně, Rosseveltova 564/6, o vydání věci, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2018, č. j. -89, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 3. 2018, č. j. -89, změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2017, č. j. -43, tak, že žalované uložil povinnost vydat žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku „měřící zařízení kód typu ME_170-PR-BK G4_D, výrobní číslo 7458362, které je umístěno na adrese odběrného místa v místě spotřeby číslo 9301698137 na ulici XY, za účasti pověřeného zástupce žalobkyně“; změnil jej ve výroku o nákladech řízení a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud posoudil podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ; dále jen „ “).

Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť nesplňuje všechny zákonem stanovené náležitosti (není v něm řádně vylíčena přípustnost) a nevystihuje způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v považuje za splněné; k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje. Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být nyní posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. se dovolatel revize řešení několika otázek (ať již hmotného nebo procesního práva), musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť není úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední.

Dovolání shora uvedený postulát nesplňuje. Přípustnost dovolání žalovaná zdůvodnila pouze citací ustanovení , aniž uvedla, které ze čtyř kritérií přípustnosti v něm uvedených - a ve vztahu ke které právní otázce - má za splněné. V čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se nepodává ani z obsahu tohoto podání, jehož podstatu tvoří rekapitulace rozhodnutí soudů obou stupňů a kritika skutkových zjištění, z nich odvolací soud při právním posouzení věci vycházel; dovolatelka vytýká jejich nesprávnost, resp. neúplnost, konkrétně namítá, že odvolací soud „rezignoval na prokazování nejpodstatnějších skutečností, nezjišťoval, jak a kým bylo měřící zařízení údajně poškozeno a nevzal v úvahu, že od montáže měřícího zařízení dne 18. 5. 2015 jím disponuje výhradně žalobkyně, která ho předala metrologickému středisku ve Skutči k ověření.

Sluší se připomenout, že prosazuje-li žalovaná v dovolání vlastní verzi skutku, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný odběr plynu, pomíjí, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu podle není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, nelze v dovolacím řízení úspěšně zpochybnit. Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle

Absence údaje o tom, v čem podle dovolatelky spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání, zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. , a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ).

Protože dovolacímu soudu nepřísluší posuzovat přípustnost dovolání nad rámec stanovený zákonem (§ - 239 ), dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě zdůvodněn ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 20. 2. 2020

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu