Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2280/2019

26 Cdo 2280/2019-301

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně obce Lichnov, se sídlem Lichnov 42, IČO 296163, zastoupené JUDr. Dagmar Žilkovou, advokátkou se sídlem v Bruntále, nám. J. Žižky 39/2, proti žalovanému J. M., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Vilémem Urbišem, advokátem se sídlem v Bruntále, Dr. E. Beneše 1497/21, o zaplacení částky 129.066,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. srpna 2012, č. j. -232, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný napadl dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ostravě (odvolací soud) ze dne 2. 8. 2012, č. j. -232, v rozsahu, kterým potvrdil výrok rozsudku Okresního soudu v Bruntále (soud prvního stupně) ze dne 24. 6. 2011, č. j. -179, jímž uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 129.066,50 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel z toho, že žalovaný jako nájemce a žalobkyně jako pronajímatel uzavřeli dne 29. 9. 1997 ve znění pozdějších dodatků platnou smlouvu o nájmu nebytových prostor, na základě které vznikla žalovanému povinnost hradit nájemné a úhradu za služby spojené s nájmem včetně telefonních poplatků, jíž nesplnil. Namítal-li žalovaný teprve v odvolacím řízení absolutní neplatnost nájemní smlouvy s odůvodněním, že obec nesplnila povinnost zveřejnit záměr pronajmout nebytové prostory dle ustanovení , o obcích (obecní zřízení), že nebylo správním rozhodnutím prokázáno, že nebytové prostory byly dle § 3 odst. 2 zákona č. 116/1190 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění ke dni 29. 9. 1997, stavebně určeny k účelu nájmu a že nebyl ve správním řízení vydán souhlas národního výboru k uzavření smlouvy, uplatnil tak dle názoru odvolacího soudu skutková tvrzení, která jsou v systému neúplné apelace nepřípustná. Dodal, že soud sice přihlíží k absolutní neplatnosti z úřední povinnosti, avšak z vlastní iniciativy nemůže vnášet do řízení skutečnosti, pro které není podklad v obsahu spisu a ve výsledcích dosavadního dokazování.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti (1. 1. 2013) , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodem 7. přechodných ustanovení tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „ ”).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné podle , neboť rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci, a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle - že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - a - jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu - se nepřihlíží.

Dovolatel uplatnil nepřípustný dovolací důvod podle , vytýkal-li odvolacímu soudu nepředvídatelnost jeho rozhodnutí a porušení poučovací povinnosti podle

Přípustnost dovolání nezakládají ani námitky dovolatele podřaditelné pod způsobilý dovolací důvod podle Vycházel-li odvolací soud při posouzení platnosti nájemní smlouvy ve znění pozdějších dodatků ze skutkového stavu zjištěného před soudem prvního stupně a nepřipustil-li v režimu neúplné apelace nová skutková tvrzení o důvodech její absolutní neplatnosti uplatněná až v odvolacím řízení, neodchýlil se od ustálené judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 71/2009, dále jen „R 71/2009“, nebo jeho usnesení ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. ).

V souladu s judikaturou dovolacího soudu je rovněž závěr odvolacího soudu, že soud k absolutní neplatnosti úkonu sice přihlíží z úřední povinnosti, činí tak však jen tehdy, jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Není-li konkrétní důvod absolutní neplatnosti v řízení tvrzen a ani jinak nevyjde najevo, není důvod pro to, aby soud po takové okolnosti z vlastní iniciativy pátral a nahrazoval tak ve sporném řízení zákonem předpokládanou aktivitu účastníků. O stejnou situaci jde i v případě, že by měla potřeba provedení nenavrženého důkazu vyplynout z tvrzení, které účastník uplatňuje v odvolacím řízení v rozporu s ustanovením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 25/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo již citovaný rozsudek R 71/2009).

Pro úplnost lze dodat, že i v případě závěru o neplatnosti nájemní smlouvy, za situace, kdy bylo prokázáno, že žalovaný nebytový prostor prokazatelně užíval a služby s jeho provozem spojené spotřeboval, přicházelo by v úvahu posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodného obohacení.

Dovolání tedy není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, a a zavázal žalovaného, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Při stanovení výše nákladů dovolacího řízení postupoval dovolací soud podle ,o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“ (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Náhrada nákladů řízení sestává z odměny ve výši 6.300 Kč stanovené podle , a AT, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle AT a částky 1.386 Kč představující 21% DPH ( ). Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 7.986 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala ( ), do tří dnů od právní moci rozhodnutí ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 2. 2020

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu