Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 2/2020

21 Cul 2/2020-842

USNESENÍ

Odůvodnění:

Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 9. 2019, č. j. -810, kterým byla zamítnuta žaloba o nahrazení projevu vůle žalované o bezplatném převodu nemovitostí v rozsudku specifikovaných“, o „zaplacení zákonné sankce 100 Kč denně od 1. 11. 2000 do uzavření smlouvy“, o „určení, že došlo k zápočtu pohledávek“ a o uložení povinnosti „vypracovat a předložit soudu ke kontrole správnosti prohlášení vlastníka budovy…“, podala žalobkyně odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 7. 11. 2019 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. .

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 29. 1. 2020, se vedlejší účastník na straně žalobkyně domáhá, aby Nejvyšší soud určil lhůtu „k meritornímu rozhodnutí o odvolání“. Návrh odůvodnil celkovou délkou řízení, věkem žalobkyně a obavou z délky řízení u odvolacího soudu.

Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Ivan Kobliha se k návrhu vyjádřil tak, že spis byl s odvoláním předložen dne 7. 11. 2019, dne 19. 1. 2020 byl podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Má za to, že v odvolacím řízení k žádným průtahům nedochází, spisy jsou vyřizovány podle pořadí, v jakém došly.

Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu ( část věty před středníkem , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 13. 1. 2020, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

V usnesení ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud vyslovil názor, že vzhledem k tomu, že odvolání směřuje proti rozsudku a jeho výroku o věci samé, je nepochybné, že rozhodnutí o odvolání může být přijato jen poté, co k projednání odvolání bude nařízeno jednání ( ), ledaže by byly splněny podmínky, za nichž může odvolací soud rozhodnout bez nařízení jednání, tedy dány důvody k odmítnutí odvolání [ ], zastavení odvolacího řízení [ ], zrušení rozhodnutí podle o. s. ř, [ ] nebo podmínky k rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání podle Nařízení jednání zde představuje procesní úkon, jehož provedení musí předcházet rozhodnutí o odvolání. Je proto nepochybné, že rozhodnutí o odvolání může být Vrchním soudem v Praze přijato, jen jestliže by z obsahu spisu vyplývalo, že je tu potřeba některého z uvedených rozhodnutí o odvolání, jež lze vydat i bez nařízení jednání. Průtahy s vydáním takového konkrétního rozhodnutí nejsou v návrhu tvrzeny. Z obsahu spisu potom ani nevyplývá, že by byly splněny podmínky pro odmítnutí odvolání nebo zastavení odvolacího řízení, popř. že by byly učiněny procesní úkony směřující k rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání podle Činění případných závěrů o splnění podmínek ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení soudem rozhodujícím o určení lhůty podle ustanovení zákona o soudech a soudcích by znamenalo porušení nezávislosti příslušného soudu při rozhodování sporu.

Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a , neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 3. 2020

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu