Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3899/2019

32 Cdo 3899/2019-305

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně CASPER UNION s.r.o., se sídlem v Praze 1, Olivova 948/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24830801, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55,proti žalovaným 1) V. V., narozenému XY, bytem XY, 2) M. Š., narozenému XY, bytem XY, 3) M. H., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Krásným, advokátem se sídlem v Ostravě, Milíčova 1386/8 a 4) M. H., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení 154 740 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 3. 2015, č. j. -218, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný 3)

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9 148 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně Mgr. Soni Bernardové.

Odůvodnění:

Krajský obchodní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 5. 1998, č. j. -100, uložil žalovaným 1), 2), 3) a 4) [v rozsudku označeným jako odpůrci č. 1), 2), 3) a 4)] zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně (v rozsudku označené jako navrhovatel) částku 153 824,90 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 6 192 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných (výrok I.). Dále zastavil řízení v rozsahu částky 915,10 Kč (výrok II.).

V průběhu řízení o odvolání žalovaného 3) proti rozsudku Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 1998, č. j. -100, Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. 1. 2015, č. j. -205, podle (dále jen „ “) připustil, aby do řízení namísto žalobkyně České spořitelny, a.s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1926/62, identifikační číslo osoby 45244782, vstoupila společnost CLEAR FINANCE s. r. o., se sídlem v Praze 2-Vinohrady, Londýnská 674/55, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 28490428.

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil ve vztahu k žalovanému 3) rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. (výrok pod bodem I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok pod bodem II.).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný 3) dovoláním. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V průběhu dovolacího řízení (před předložením věci dovolacímu soudu) Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 3. 2018, č. j. -273, podle rozhodl, že v řízení bude na straně žalobkyně pokračováno s CASPER UNION s.r.o., se sídlem v Praze 1, Olivova 948/6, PČ 110 00, identifikační číslo osoby 24830801, jako s její právní nástupkyní.

Ve vyjádření k dovolání se žalobkyně s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila a navrhla, aby dovolací soud odmítl dovolání pro nepřípustnost, příp. ho zamítl jako nedůvodné s tím, že jí bude vůči žalovanému 3) přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Tomuto zákonnému požadavku na vymezení přípustnosti však dovolatel nedostál, jestliže ohledně přípustnosti dovolání jen odkazuje na , aniž však vymezuje některý ze čtyř zákonných předpokladů přípustnosti a aniž prostřednictvím svých námitek formuluje konkrétní právní otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí a jež by dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena (nebo na kterou se vztahují další kritéria přípustnosti dovolání vymezená v ). Taková otázka přitom nevyplývá ani z obsahu dovolání, v němž dovolatel v rámci ohlášeného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu odvolacímu soudu vytýká, že jeho právní posouzení věci nereflektuje jeho právo na soudní ochranu, které zahrnuje i právo zúčastnit se v průběhu řízení projednání žaloby, což mu bylo soudem prvního stupně v důsledku nezákonného ustanovení opatrovníka z důvodu jeho údajného neznámého pobytu odepřeno. Pro úplnost je možné dodat, že i kdyby dovolatel vymezil právní otázku vztahující se k uvedenému tvrzenému procesnímu pochybení soudu, nemohla by tato otázka přípustnost dovolání podle založit, neboť dovolatel míří na zmatečnostní vadu upravenou v , k posouzení jejíž důvodnosti je podle procesních pravidel účinných od 1. 1. 2001 určena žaloba pro zmatečnost (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Není-li zmatečnostní vada způsobilým dovolacím důvodem, nemůže její výtka založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2006, pod číslem 82, a usnesení téhož soudu ze dne 5. 2. 2014, sen. zn. ). Dovolací soud může sice přihlédnout ke zmatečnostním vadám řízení uvedeným v , a b) a , avšak pouze za podmínky, že je dovolání přípustné (srov. větu druhou ), což v projednávané věci není naplněno (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. , či ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. ).

Tím spíše pak nevyhovuje požadavkům na obligatorní náležitosti dovolání stanoveným v dovolání v té části, v níž směřuje proti rozhodnutí o nákladech řízení, neboť zcela postrádá jakoukoliv argumentaci. Chybí údaj, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a v čem shledává nesprávnost rozhodnutí o nákladech řízení. Ani v této části dovolání se tudíž nelze jeho přípustností vůbec zabývat.

Shora uvedený nedostatek dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), dovolateli uplynula. Jde přitom o vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl pro vady.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. větu druhou )

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 28. 1. 2020

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu