Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 462/2019

26 Nd 462/2019-190

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobkyně CFIG SE, se sídlem v Pardubicích – Zeleném Předměstí, Sladkovského 767, IČO: 29138680, zastoupené Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 2059, proti žalované H. H., bytem XY, zastoupené JUDr. Janou Kučeravou, advokátkou se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 1113, o zaplacení částky 44.134,77 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Okresního soudu v Jindřichově Hradci se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila částku 44.134,77 Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 11. března 2019, č. j. -62, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému. Zejména z odporu proti platebnímu rozkazu vydanému v této věci totiž zjistil, že žalovaná odešla od svého otce, u kterého žila v blízkosti XY, a přestěhovala se do XY. V době zahájení řízení tudíž měla bydliště a zdržovala se v obvodu Okresního soudu v Olomouci.

K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15. dubna 2019, č. j. -69, citované usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci potvrdil.

Podáním ze dne 7. června 2019, doplněným podáním ze dne 12. června 2019, žalovaná navrhla přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci z důvodu vhodnosti. Uvedla, že dne XY se jí narodila dcera, s jejímž otcem však nežije, a žije u své matky v XY (okres XY), na jejíž finanční i faktickou pomoc je odkázána. Je sice zastoupena advokátkou, avšak není schopna nést její hotové výdaje spojené s dopravou k místně příslušnému soudu. Na XY nemá žádnou vazbu, pouze zde přechodně pracovala.

Žalobkyně se k návrhu výslovně nevyjádřila.

Podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci projednal a dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána tomuto soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ČR z 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a usnesení Nejvyššího soudu z 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 21. března 2018, sp. zn. ).

Okolnosti, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. března 2011, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 15. srpna 2012, sp. zn. , či z 22. května 2019, sp. zn. ).

Výše naznačené okolnosti projednávané věci podle názoru Nejvyššího soudu odůvodňují postup podle Skutečnost, že žalovaná v průběhu řízení změnila bydliště, sice sama o sobě pro takové rozhodnutí nepostačuje, avšak Nejvyšší soud přihlédl k jejím shora popsaným mimořádným poměrům. Navíc žalobkyně se sice k návrhu na delegaci výslovně nevyjádřila, avšak není pravděpodobné, že by přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci bylo pro ni nepřijatelné, neboť ona sama původně podala žalobu právě u tohoto soudu. Nadto lze předpokládat, že tímto soudem bude věc projednána hospodárněji, jelikož v případě potřeby dokazování se alespoň na straně žalované předejde nutnosti dožádání či vynaložení nákladů na cestu k místně příslušnému soudu a zpět. Konečně stádium, v němž se řízení nachází, tento postup také nevylučuje, neboť doposud neproběhlo ani první jednání ve věci.

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci z důvodu vhodnosti vyhověl a věc podle tomuto soudu přikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 12. 2019

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu