Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3855/2019

21 Cdo 3855/2019-235

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, IČO 69797111, Územní pracoviště Plzeň, Radobyčická č. 14, proti žalovanému V. B., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Míru č. 21/17, o 82.435,50 Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu Plzeň – jih pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. května 2019, č. j. -209, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

V dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 5. 2019, č. j. -209, byl uplatněn jiný dovolací důvod, než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení , a z námitek v něm uvedených nevyplývají žádné rozhodné právní otázky, na jejichž vyřešení by záviselo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení

Dovolatel - jak vyplývá z obsahu dovolání (srov. ) - nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (aplikaci ustanovení a 3 na odvolacím soudem zjištěný skutkový stav ani výklad citovaného ustanovení) a nevymezuje ani žádnou právní otázku, na které by záviselo rozhodnutí odvolacího soudu. Jím nastolená otázka „jaký byl rozsah pracovních povinností žalovaného, jak byl mezi ním a žalobkyní sjednán“, z níž dovozuje přípustnost dovolání, je otázkou skutkovou, nikoliv právní; podstatou jeho dovolání je nesouhlas se skutkovými zjištěními odvolacího soudu ohledně rozsahu pracovních povinností žalovaného, s nimiž polemizuje, předestírá jiné (vlastní) skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci.

Takové námitky, z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení , nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení.

Kromě toho dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení [může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž musí být z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek,usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. )].

Protože dovolání žalovaného není – jak vyplývá z výše uvedeného – přípustné, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 1. 2020

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu