Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 140/2019-B-987

-987

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka J. J., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o zproštění funkce společníků insolvenčního správce dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, se sídlem v České Lípě, Jižní 1820/37, PSČ 470 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. října 2019, č. j. , 4 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 26. srpna 2019, č. j. , Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh dlužníka (J. J.) ze dne 24. srpna 2019 (B-929), aby V. V. (dále jen „V. V.“) a M. P. (dále jen „M. P.“), ohlášení společníci insolvenčního správce dlužníka, jímž je K. byli zproštěni funkce.

[2] Zamítnutí návrhu odůvodnil insolvenční soud tím, že V. V. a M. P. nejsou insolvenčními správci dlužníka, nýbrž (jen) ohlášenými společníky insolvenčního správce dlužníka (jímž je veřejná obchodní společnost).

[3] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. října 2019, č. j. , 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[4] Odvolací soud přitakal závěru insolvenčního soudu, že je důvod návrh zamítnout, jelikož se netýká insolvenčního správce dlužníka (veřejné obchodní společnosti), nýbrž (jen) jeho ohlášených společníků.

[5] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužníkdovolání, jehož přípustnost vymezuje s poukazem na ustanovení , (dále též jen „“), argumentem, že insolvenční soud porušil jeho právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1d (dále jen „“), neboť porušil jeho právo na spravedlivý proces, právo vlastnit majetek zaručené článkem 11 odst. 1y a princip důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci zaručený článkem 1 odst. 1y. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[6] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[7] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak především proto, že na řešení dovolatelem předestíraných právních otázek napadené rozhodnutí nespočívá.

[8] Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede samostatně k výsledku dosaženému rozhodnutím odvolacího soudu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek nemůže za tohoto stavu ovlivnit výsledek řízení a dovolání je tak nepřípustné jako celek. Srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu], a v poměrech ve znění účinném od 1. ledna 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2016, sp. zn. (a judikaturu tam označenou), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2019, sen. zn. .

[9] Dovolací argumentace se soustřeďuje k výtkám ohledně činnosti insolvenčního správce dlužníka (veřejné obchodní společnosti); napadené rozhodnutí však spočívá na jiném závěru; totiž na tom, že návrhu nelze vyhovět, jelikož nejde o návrh, aby funkce byl zproštěn insolvenční správce (veřejná obchodní společnost), nýbrž o návrh, aby funkce byli zproštěni ohlášení společníci insolvenčního správce (V. V. a M. P.). Proti tomuto závěru se však dovolání argumentačně nevymezuje (a řešení těch otázek, jež dovolání klade, je tak pro výsledek dovolacího řízení právně bezcenné).

[10] Námitka, že soud porušil dovolatelovo právo na spravedlivý proces, vystihuje z obsahového hlediska tzv. zmatečnostní vadu řízení dle Taková zmatečnostní vada řízení však není způsobilým dovolacím důvodem ( věta druhá ) a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání. K tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.    

V Brně dne 19. prosince 2019

                                                                          JUDr. Zdeněk Krčmář

                                                                           předseda senátu