Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1457/2018

-178

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně T., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Petrou Walderovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Lazarská 1718/3, PSČ 110 00, proti žalovanému M. S., narozenému XY, bytem v XY zastoupenému JUDr. Dušanem Kuskem, advokátem, se sídlem v Šestajovicích, Komenského 28/35, PSČ 250 92, o zaplacení 735.181 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 ECm 3/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2017, č. j. -150, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 13.987,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně.

Odůvodnění:

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním zpochybněný závěr, podle něhož dovolateli nesvědčila pohledávka za společností z titulu nerozděleného zisku za rok 2004, a dovolatel tudíž nebyl oprávněn vyplatit si v roce 2011 (těsně předtím, než převedl svůj podíl ve společnosti na druhého společníka) tento podíl na zisku (ponechat si peněžní prostředky vybrané z účtu a pokladny žalující společnosti), odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení a , obchodního zákoníku.

[5] Z té se podává, že právo na podíl na zisku vzniká společníku pouze tehdy, rozhodne-li valná hromada kapitálové společnosti (jediný společník při výkonu působnosti valné hromady) o rozdělení zisku na základě řádné (či mimořádné) účetní závěrky schválené valnou hromadou (jediným společníkem při výkonu působnosti valné hromady); srov. za všechna rozhodnutí např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. , a ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod čísly 80/2010 a 75/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. .

[6] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, jež mělo být učiněno dne 5. 1. 2005 dovolatelem předtím, než část svého podílu převedl na další osobu a než byla vyhotovena a schválena řádná účetní závěrka žalující společnosti za rok 2004, nezaložilo dovolateli právo na podíl na zisku společnosti za rok 2004.

[7] Pouze na okraj pak Nejvyšší soud – s ohledem na argumentaci dovolatele, podle níž si byl oprávněn (jako jednatel společnosti) zaplatit (sobě jako věřiteli) i promlčenou pohledávku – poukazuje na závěry, jež k posouzení takového jednání člena statutárního orgánu (z pohledu péče řádného hospodáře) formuloval např. v rozsudku ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. , či v usnesení ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , popř. (v obecné poloze) v rozsudku ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. .

[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

[9] Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 27. 11. 2019

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu